Sportovní redaktor Deníku Jiří FišaraZdroj: DENÍK/Jiří KopáčTématem posledních hodin byla zprvu pozitivně vyhlížející zpráva, že v uzavřené oblasti nepřibyl jediný nový nakažený zpropadeným koronavirem. Super? Jen na chvilku. Chybělo to zásadní. Kolik lidí bylo otestováno. Fantazie v této podivné době za závorami jede na plné obrátky. Není nijak složité vybájit i ty nejhorší scénáře.

ON-LINE ke koronaviru najdete zde

Proběhlo to hlavou asi všem: „Nula dobrá, ale ne, když je nula testů.“ Prvotní informace navíc mluvily jen o patnácti testech v celém Olomouckém kraji. „Odepsali nás? Protože se to už nedá zastavit?“ NE! Ve středu kolem poledne hejtman uklidňoval, že jen v naší zóně bylo testů 36. Minimálně jednu v úterý otestovanou rodinu znám osobně. Jasně, není to úplně moc. Ale další testy probíhaly už během středečního dopoledne, v Uničově jezdila odběrová sanitka. Letí sem i rychlotesty z Číny. Kraj ve spolupráci s armádou připravuje zřízení mobilního odběrového místa. Nevypadá to, že by nás házeli přes palubu.

Co se nemění, je rozšiřování roušek. Šikovné švadleny dál šijí (Díky!), dobrovolníci rozvážejí (Díky!), první větší dodávka od kraje putovala okamžitě ke všem v první linii, do domovů důchodců, lékáren, obchodů. Co je ale nejdůležitější, že i běžní lidé roušky, šátky, šály či roláky opravdu začínají nosit. Podle toho, jaké mám zprávy, už ve středu ráno nakupovali lidé téměř výhradně s ochranou obličeje. Ještě předtím, než přišlo nařízení od města i od vlády (Díky všem!).

Kdo si zaslouží další speciální poděkování, a chtěl bych je speciálně zmínit, jsou prodavačky, a vůbec všichni zaměstnanci v supermarketech. Potkávají denně spousty lidí, stejně tam ale jsou. Bez nich by obchody mohly zavřít a my všichni byli nahraní. Chraňme si je a jejich zdraví. Zakrýt si obličej je to nejmenší. Už jsem zaznamenal nápad, že až to všechno skončí, zasloužily by si více než poděkovat. Prý vznikne sbírka, na masáže, wellnessy, kosmetiku a kdo ví, co ještě. Já se určitě přidám. Skvělý nápad.

Další úžasná věc se objevila v Července. Před obchodem vznikl „rouškovník“. Věšák, kam může pověsit roušky každý, kdo jich má dostatek a přebývají mu, a naopak ten, kdo je k dispozici nemá a neumí je vyrobit, si je může vzít. Je lepší důkaz, že si poradíme? Společně to zvládneme. Nic netrvá věčně.