Sportovní redaktor Deníku Jiří FišaraZdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Když zastavil před pár dny výrobu, vtipkovalo se, že teprve teď přichází ta pravá krize.

Ne, že by nás humor opouštěl. To snad ani v Česku nejde. Pořád se šíří neuvěřitelné množství parádních vtipů.

Život v uzavřeném městě, den devátý: Přemýšlejte, co sdílíte na Facebooku

Chtěl bych upozornit na jednoho nenápadného litovelského tvůrce a kamaráda Ondru Šišmu (najděte si jeho profil na Facebooku), který už v karanténě zvládl potápění v Karibiku, v posledních týdnech mimořádně oblíbenou lyžovačku, jízdu na kole po čínské zdi a návštěvu lunaparku i s rodinkou. Vše samozřejmě virtuálně.

A nesmím zapomenout na poslední číslo se svátečním vynášením smetí! Těším se na další pokračování. (EDIT: Byl jsem upozorněn, že jak už to bývá, tak za každým mužem je žena, bez které by to nešlo. Tímto se omlouvám a zdravím paní Barboru, která je režisérkou a nepostradatelnou hybnou silou :) ). 

Život za závorami, ale není jen o zábavě. Pomalu, ale s o to větší silou, se neustále vracejí nejistota a u mnohých i obavy. Asi se dalo čekat, že to přijde. Nikdo z nás takovou situaci dřív nezažil. Už to prostě všechno trvá dlouho a s psychikou mnoha lidí to cvičí.

Život v uzavřeném městě, den osmý: Když se nemoc přiblíží, začnete ji brát jinak

Spekulace se hemží kolem toho, že některé fabriky znovu otevřou a lidé budou chodit do práce. Ti, kterých se to týká, mají evidentně od zaměstnavatelů informací málo a spíš jsou nejasné, než uklidňující. Tudíž mají logicky strach.

Proč karanténa a zároveň chození do práce? Hodně zjednodušeně: firmy potřebují obnovit provoz, protože čím delší bude odstávka, tím těžší budou její dopady. Zaměstnanci si mohou vydělat peníze a nedostanou se do finančních potíží, taky jim nehrozí, že třeba po měsíční pauze už se nebudou mít kam vrátit. Zároveň ale platí, že každá firma musí splnit velmi přísná hygienická opatření, aby vůbec měla šanci získat povolení otevřít.

V této oblasti ale nejsem odborník. Nechme to těm povolaným.

Život v uzavřeném městě, den sedmý: Pozdravy za časů korony

Po Facebooku se taky šíří „zaručené zprávy“, že celé uzavření naší oblasti bude trvat déle, než mnozí čekali. Starosta dohady vyvrátil s tím, že žádné rozhodnutí ještě nepadlo a ani se o něm nejednalo. Ani to ale mnohým nestačilo.

Vyhláška hovoří o uzavření do odvolání, nejméně však na dobu 14 dní. To znamená, že dva týdny jsou ta nejkratší doba, když všechno půjde nejlépe, jak může.

Myslím, že si vedeme velmi dobře. Díky úsilí mnoha lidí s funkcí i bez, díky dobrovolníkům organizovaným i neorganizovaným. Ale jde opravdu vše ideálně? Lhát si do kapsy zrovna teď asi nemá smysl.

Život v uzavřeném městě, den desátý: Litovel už organizuje poděkování

S věštěním nemám valné zkušenosti, takže si raději počkám na oficiální rozhodnutí, než se plašit nad informacemi ze zdroje JPP  (jedna paní povídala). Troufnu si říct, že jestli někde litovelský krizový štáb opravdu nedostatky nemá, tak je to v informování občanů.

Věčně to stejně trvat nebude. Společně to zvládneme. Držme se.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník