Jihoafrické úřady oznámily, že země je za vrcholem omikronové infekce. Křivka vykazující počty nových infekcí v zemi, které prudce stoupala po dobu čtyř týdnů ke konci roku, již dva týdny zaznamenává pokles. Navíc stále platí původně jen potichu vyslovovaná naděje, že tato poslední vlna infekcí nevede k podobnému nárůstu počtu úmrtí jako vlny předchozí. Zároveň vše stále nasvědčuje tomu, že je sice nová varianta mnohem nakažlivější, ale také mírnější než ta předchozí. Ale proč? Co se s virem děje?

Průlomové infekce

Podle jihoafrický vědců citovaných v posledním vydání časopisu Science Direct je důvodem s největší pravděpodobností fakt, že se omikron objevil v populaci, která již v nějaké míře získala imunitu vůči SARS-CoV-2. Ať už tím, že se částečně již promořila, nebo měla čas se nechat vakcinovat. A nejenom údaje z proočkovaného Skotska či Anglie ukazují, že u osob nakažených omikronem je menší pravděpodobnost hospitalizace.

Omikron způsobuje tzv. průlomové infekce. Ty vedou k nákaze u očkovaných i rekonvalescentů, ale nejčastěji jsou mírné. Důvodem je buněčná imunitní paměť. Ačkoli protilátky po očkování nebo nemoci v krvi celkem rychle mizí, bílé krvinky si s virem dokáží i tak poradit. Zjednodušeně řečeno: tělo už nepřítele zná a když koronavirus znovu zaútočí, je na něj připraveno. I kdyby mělo co do činění s jinou variantou, imunitní systém začne produkovat protilátky mnohem rychleji a riziko těžkého průběhu onemocnění i úmrtí klesá.

Co z toho plyne? Že by se mohl začít naplňovat optimistický scénář vývoje pandemie. SARS-CoV-2 sice ze světa nejspíš nikdy nezmizí, ale připojí se ke čtyřem známým koronavirům, které kolují v lidské populaci. Vědci tuto čtveřici řadí mezi endemické viry, které se tu a tam objeví a vyvolají infekce, většinou ale v podobě krátkodobých nachlazení a jen velmi zřídka těžkých onemocnění.

Endemický virus

• Endemický virus neznamená, že se jedná o virus neškodný. Naopak se jedná o virus všudypřítomný.
• Jako endemický výskyt choroby se pak v epidemiologii označuje výskyt (zpravidla nakažlivého) onemocnění v určité omezené oblasti, kde se v populaci udržuje i bez přísunu zvenčí. Například plané neštovice či chřipka jsou v Česku endemickými chorobami, malárie ne.
• Status endemického viru mají i čtyři další v tuto dobu známé lidské koronaviry. Tři z nich obíhají v lidské populaci stovky let. Dva z nich jsou zodpovědné za 15 procent respiračních infekcí.
• Při nárůstu případů nákazy v populaci přechází endemie v epidemii. Pokud vlna choroby zasáhne velmi rozsáhlé území, označuje se jako pandemie.

Zdroj: wikipedie

Endemické koronaviry nás poprvé napadnou asi ve třech letech. Často si toho ani nikdo nevšimne, protože děti mají tyto infekce asymptomatické nebo jen s mírnými příznaky. Do patnácti let se prakticky každý alespoň jednou koronavirem nakazí a vytvoří si na něj imunitu. Proto je v pozdějším věku, kdy se infekce opakuje, boj s ní jednodušší, maximálně nám teče z nosu, máme zvýšenou teplotu, někdy i zimnici.

Covidové oddělení jednotky intenzivní péče v trutnovské nemocnici.
Variantou omikron se promoří celá populace, už to nejde zastavit, říká Šerý

Jenže nový SARS-CoV-2 způsobil globální pandemii. Zaútočil na populaci, která na ni nebyla připravena. Při expozici tomuto novému patogenu imunitní systém totálně zpanikařil. Důkazem mohou být jeden čas hojně probírané cytokinové bouře. Což je nekontrolovatelné uvolňování prozánětlivých cytokinů, jinak běžné součásti lidské imunity, které vede k orgánovému selhání a smrti. Radikálně častěji ke komplikacím proto docházelo u starších generací než u dětí, které s koronaviry čerstvě zápasí a jejich imunita je proto nastartovaná.

Jak žít s virem?

Jestliže se promoří – což podle lékařů není ten nejšťastnější způsob – nebo naočkuje drtivá většina dospělých – a pro jistotu i dětí - už nám nový koronavirus nebude dělat problémy. Zůstane mezi námi sice navždy, ale jen výjimečně napadne člověka a vyvolá paniku v jeho nepřipraveném imunitním systému.

Zdroj: DeníkTakový scénář předpovídala už v únoru loňského roku naprostá většina epidemiologů, kterých se dotazoval odborný časopis Nature. Už tehdy naznačovali, že virus s námi zůstane navždy, ale nevědělo se, zda po kontaktu s ním nebo po očkování získáme dostatečně dlouhotrvající imunitu, která nás ochrání před těžkým průběhem covidu. Někteří také vyjadřovali obavy, že by patogen mohl zmutovat do virulentnější formy.

Omikron a nejnovější údaje z Jižní Afriky a Spojeného království ale naznačují, že tomu tak být nemusí. Jsme na cestě k endemicitě a normalitě, i když její dosažení rozhodně nebude bezbolestné.

Z covidového oddělení Městské nemocnice v Čáslavi.
PŘEHLEDNĚ: Co se už ví o omikronu a jaké má příznaky. Testy obejít nedokáže

V Česku jsou plně naočkovány necelé dvě třetiny obyvatelstva. Při vysoké infekčnosti omikronu je skoro jisté, že se s ním dříve nebo později potká každý. Z toho plyne, že zhruba tři miliony spoluobčanů musí minimálně počítat se zvýšenou pravděpodobností s těžkým průběhem onemocnění.