Manželství pro všechny? EU se chystá nařídit jeho uznávání po celé Unii

Zatímco na Západ od tuzemska mohou všechny páry nehledě na jejich orientaci vstupovat do svazku rovného manželství, Česko stejně jako Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko a Estonsko má uzákoněno registrované nebo jiné životní partnerství. Horší je situace LGBTQ+ komunity v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku, kde je taková legislativa minimální.

„Pokud jde o právní úpravu, tak je ČR podle mě lepší průměr. V EU máme zhruba dvě třetiny států, které už mají zavedeno manželství pro všechny. Jsou ale státy, které jsou na tom hůře a v některých nových členských státech se situace zhoršuje. Tady bych zmínila Polsko nebo Maďarsko,“ řekla na debatě serveru EURACTIV.cz a Deníku Irena Moozová, ředitelka  pro rovné příležitosti na Generálním ředitelství pro spravedlnost Evropské komise.

Žádná práva, jen svazek druhé kategorie. Svatby pro všechny brzdí Zeman i Fiala

Podle právničky Adély Horákové z iniciativy Jsme fér, která bojuje za zrovnoprávnění manželství je na tom však Česko co do situace LGBTQ+ komunity spíše hůře. „Mám pocit, že se tady trošku zastavil čas, že Česká republika stagnuje. A vzhledem k tomu, že ostatní jdou dopředu, tak to fakticky znamená, že my jdeme níže a níže, a to nejenom v přístupu k LGBT lidem, ale možná i v některých aspektech v přístupu k právům žen,“ řekla Horáková.

S tím souhlasí i mladý delegát za ČR v Organizaci spojených národů (OSN) Kryštof Stupka. „Jsme jedni z nejhorších v EU,“ poznamenal Stupka k situaci LGBTQ+ lidí s odkazem na srovnání asociace ILGA Europe. Česko je v žebříčku, který hodnotí situaci LGBTQ+ komunity co se týče lidských práv a diskriminace, mezi evropskými státy téměř na konci.

Nejen právo, ale i symbolika

Krokem vpřed by v českém případě bylo diskutované uzákonění manželství pro všechny, které se po nepřijetí v poslanecké sněmovně v minulém roce, vrátilo letos opět do popředí debat.

Debata se vede nejenom o tom, zda dát homosexuálním párům stejná práva jako manželům, ale i tom, jestli by se svazek homosexuálních párů měl nazývat manželstvím. Podle Horákové bude i tato diskuse dlouhá a komplikovaná. „Manželství není jen název, je to právo. Pokud by to byl jenom název, proč by to byl takový problém nám ho dát? Je to o rovnoprávnosti, o tom, že zrušíme dvě kategorie a budeme se ke všem chovat stejně,“ řekla Horáková.

Ačkoliv většina Čechů (65 %) manželství pro všechny podporuje, bude záležet na českých poslancích, zda návrh podpoří. Mezi nimi jsou pochopitelně jak zastánci, tak odpůrci. Někteří možnou změnu kritizují kvůli svému náboženskému vyznání, jiní jsou přesvědčení, že manželství by mělo zůstat výhradně pro pár tvořený mužem a ženou, další mají obavy, že rozšíření práv v registrovaném partnerství nebo uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry by ohrozilo „tradiční rodinu“.

Jan Cina: Manželství pro všechny? Někteří se bojí, že by se asi zhroutil svět

Proti manželství pro všechny je také český prezident Miloš Zeman. „Rodina je svazek muže a ženy. Tečka,“ řekl prezident a oznámil, že by případný zákon o manželství pro všechny vetoval.

Rozšíření institutu manželství i pro stejnopohlavní páry odmítá i český premiér Petr Fiala (ODS). „Vedou mě k tomu důvody mé víry a hodnot, které zastávám. Ale budu samozřejmě respektovat jakékoliv demokratické rozhodnutí, ke kterému Parlament dospěje,“ řekl.

Podle Stupky jde nejen o právní, ale i o symbolickou rovinu, která je s manželstvím spojená. „Pro mě je důležitá nejen právní, ale i symbolická rovina. V Česku se často říká: ‚No tak jim narovnáme práva, ale bude se to jmenovat nějak jinak‘. V Česku jsme si zkrátka zvykli, že rodina nějak vypadá. Jde ale jen o to, kdy a jak se stát rozhodne, že i LGBT lidi jsou si rovni s ostatními a mají mít stejnou možnost formálně tvořit rodinu,“ řekl.

„Manželství není s.r.o. Je to, jako kdybyste říkali, že Vánoce jsou jen o rozdávání dárků. Manželství má sice právnickou rovinu, ale má i spirituální rovinu. Je v tom něco víc,“ dodala Lenka Králová z organizace Trans*parent.

Zeman odmítá manželství osob stejného pohlaví. Zákon bych vetoval, řekl

Králová poukázala také na problematický termín sexuální menšiny, který často nahrazuje anglickou zkratku LGBTQ+ (lesby, gayové, bisexuálové, trans lidé, queer lidé – pozn. red.).

„Termín sexuální menšiny je problematický, protože náš stav označuje za něco sexuálního. Přitom o to vůbec nejde. Já nejsem ženou, protože mě to rajcuje, ale proto, že tak chci žít od rána do včera. Týden má 10 000 minut. Zkuste si každý představit, kolik z těch 10 000 minut trávíte nějakou sexuální aktivitou. Tak takto nějak je důležitý sex v našich životech. Musíme si uvědomit, že LGBTQ+ lidem jde o vztahy. To, že se z toho dělá něco sexuálního věci strašně škodí,“ řekla.

Rodičem i partnerem napříč EU?

Situace LGBTQ+ lidí je ale i v centru pozornosti Bruselu. Evropská unie sice nemá v rodinné politice pravomoci, tu si určují členské státy samy, jejím cílem je ale bojovat s diskriminací LGBTQ+ a celkově situaci komunity v EU zlepšit. Tu komplikují právě rozdíly v právní úpravě členských států, co se týče manželství nebo partnerství či rodičovských práv stejnopohlavních párů.

V současné době se kvůli rozdílným pravidlům v jednotlivých unijních zemích stává, že zatímco v některé unijní zemi je homosexuální pár s dětmi z právního hlediska rodinou se všemi právy a povinnostmi rodičů k dětem, v jiném členském státě už by za rodinu neplatil. To představuje problém v situaci, kdy se takový pár rozhodne využít svobody pohybu v rámci EU a usadit se v jiném členském státě s jinou právní úpravou.

Toužili po velké rodině a dočkali se. Kteří slavní mají šest a více dětí

„V oblasti, jako je manželství pro všechny, můžeme používat pouze mimoprávní prostředky, to znamená například sdílení příkladů dobré praxe a určitý tlak takových příkladů, aby se situace v členských zemích posunula k lepšímu,“ uvedla k pravomocím Moozová z Evropské komise.

Kompetence má ale unijní exekutiva právě v přeshraničních situacích, proto připravuje legislativní návrh o vzájemném uznávání rodičovství mezi členskými státy.

„To znamená, že pokud je rodičovství uznáno v jednom členském státě, musí být uznáno i v dalších členských státech,“ doplnila Moozová, podle které se Komise poohlíží i po možných opatřeních, kterými by podpořila vzájemné uznávání právního postavení stejnopohlavních svazků, ať už manželských nebo registrovaných.