Rekordní mise Apollo 17: Poslední stopy na Měsíci jsou československé

Jen před několika dny měli v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) důvod k oslavě. Do Tichého oceánu totiž po návštěvě oběžné dráhy Měsíce dopadl modul Orion, který byl součástí mise Artemis I. Úspěch celé akce, první mise ze stejnojmenného programu, opět posunul lidstvo blíž k návratu na Měsíc. Artemis I. byl zatím letem bez lidské posádky, při dalších misích z tohoto programu by už ale nejdříve na oběžnou dráhu přirozené družice Země a později přímo na lunární povrch měli vyrazit astronauti.

Vyšleme člověka na Měsíc, slíbil Kennedy. Za programem se skrývala i děsivá smrt

Svět

Start mise Artemis I. museli v NASA několikrát odložit a program tak začal o dlouhé měsíce později, než původně měl. Odklady ale nakonec vzniklo kouzlo nechtěného - první mise z nového měsíčního programu totiž úspěšně končila zhruba ve dnech, kdy před padesáti lety na Měsíci stáli lidé zatím vůbec naposledy. Bylo to při misi Apollo 17, která se uskutečnila ve dnech 12. až 19. prosince 1972.

close info Zdroj: NASA zoom_in Posádka mise Apollo 17 - pilot lunárního modulu a vědec Harrison Schmitt (vlevo), pilot velitelského modulu Ronald Evans (stojící vpravo), velitel mise Eugene Cernan (na snímku sedí)

Zatím posledními lidmi na Měsíci byli velitel mise Apollo 17 Eugene Andrew Cernan a pilot lunárního modulu Harrison Schmitt. Pilot velícího modulu Ronald Evans na lunární povrch nevystoupil, čekal na kolegy na oběžné dráze. Výběr týmu pro misi byl ale v mnoha ohledech kontroverzní.

Peníze? Raději na zbraně, než na vesmír

To, že k návratu lidí na Měsíc dojde až více než půl století po jejich výpravě, asi trojice členů mise Apollo 17 nepředpokládala. Ovšem už když vyráželi k přirozené družici Země, bylo jim jasné, že další měsíční dobrodružství se nebude konat tak brzy. A že jsou tedy na nějakou dobu poslední, kdo si vychutná pohled z Měsíce na modrou planetu. 

Původní plán byl, že program Apollo přirozeně završí mise Apollo 20. Už celé dva roky před startem mise Apollo 17 se ale vedení NASA a američtí politici rozhodli program Apollo zastavit. Vedlo je k tomu hned několik důvodů. „Zájem veřejnosti o objevování vesmíru poklesl, a americká vláda zase soustředila svoji pozornost zejména na válku ve Vietnamu. Tyto a mnohé další okolnosti vedly k ukončení programu, přestože byly naplánovány ještě poslední tři lety k Měsíci,“ shrnuje server Space. 

NASA chce zpátky svůj ztracený měsíční prach z Apolla 11. A také některé šváby

Vesmír

Vůbec nejzásadnější pro zrušení programu Apollo bylo, že administrativa tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona už dál nechtěla nákladné lety k Měsíci platit. Peníze potřebovala na příliš dlouho se táhnoucí Vietnamskou válku, kterou chtělo vedení USA konečně definitivně ukončit, a to svým vítězstvím. „Všechny další mise byly zrušeny kvůli škrtům v rozpočtu. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970, mise Apollo 15 a 19 pak v září 1970,“ potvrzovalo i dobové vyjádření NASA. A v září NASA také pozměnila názvy misí tak, aby poslední trojice měla čísla 15, 16 a 17. 

Mluvilo se ale také o tom, že se prezident Nixon bojí, aby některá z misí neskončila tragicky. Dokonce se říkalo, že jeho obavy přispěly k ukončení programu ještě větší měrou, než otázka rozpočtu. „Když při misi Apollo 13 astronauti málem zemřeli, Nixona to velmi znepokojilo. Dlouhodobě se snažil, aby jej lidé spojovali s úspěchem, jaký představovalo první přistání lidí na Měsíci. Podle některých záznamů také cítil, že mezi ním a astronauty existuje silné pouto, a zároveň se bál, že jakákoliv tragédie některé z misí ovlivní jeho šance na znovuzvolení,“ vysvětluje server Space Centre. 

Pozůstatky po astronautech. Američané na Měsíci zanechali vybavení i exkrementy

Věda a technika

Tuto teorii ovšem vyvrací skutečnost, že nešťastná mise Apollo 13, která tak vystrašila prezidenta, se odehrála až v dubnu 1970, přičemž mise Apollo 20 byla zrušena už v lednu. „Důkazy o tom, že Nixon chtěl zastavením programu Apollo předejít nevyhnutelnému riziku spojenému s přistáním na Měsíci, jsou ale přesto poměrně četné,“ zmiňuje server Space Centre. 

Vedení NASA nemělo jinou možnost, než se zrušením několika měsíčních misí souhlasit, částečnou satisfakcí pro něj ale bylo, že o dva roky později oficiálně začal program letů v kosmických raketoplánech Space Shuttle. 

Osudová nehoda

Po zrušení dalších misí ale každopádně nastal problém s tím, kdo poletí na Měsíc při poslední misi Apollo 17. Už v roce 1970 totiž NASA měla vybrány posádky pro všechny zbývající mise až do dvacítky, a bylo tak jasné, že někdo o jedinečnou životní šanci přijde. „Běžnou procedurou pro výběr posádky bylo, že pokud je astronaut zvolen pro některou misi jako náhradník, bude s určitostí členem posádky třetí následující mise,“ vysvětluje server Space.

Z této logiky tak posádku Apollo 17 měl tvořit záložní tým pro misi Apollo 14 - tedy piloti a astronauti Eugene Cernan, Ronald Evans a Joe Engle. Jenže s pomyšlením na to, že Apollo 17 bude na čas poslední příležitostí, kdy se Američané dostanou na Měsíc, a jak důležitá tím pádem tato mise je, se v NASA názory na dodržení obvyklého schématu začaly lišit. 

Nejslavnější astronaut, který si načůral do kalhot. Aldrin je mužem kontroverzí

Svět

V podstatě jako první měl svou pozici jistou Ronald Evans, který pak v Apollu 17 pilotoval velitelský modul a po celou dobu zůstal na oběžné dráze Měsíce. U jmen dvou mužů, kteří měli vystoupit přímo na lunární povrch, se ale rozpoutaly vášnivé debaty. 

Nejisté bylo postavení Gene Cernana, který měl být velitelem Apollo 17. „Cernan byl zkušený pilot, do kosmu pak letěl už při misích Gemini 9A a Apollo 10,“ připomíná list The Guardian.  

close info Zdroj: NASA zoom_in Astronaut Eugene Cernan byl zatím posledním člověkem, který stanul na Měsíci. Jistý čas to ale vypadalo, že se na lunární povrch nikdy nepodívá

Tento muž tak pomáhal k úspěchu přistání prvního člověka na Měsíci. „Říkal jsem Neilovi Armstrongovi, že jsme na nebi vyznačili bílou čáru až k Měsíci, aby se neztratil, a jediné, co musel udělat, bylo pak už jen přistát. Ulehčili jsme mu to,“ žertoval Cernan v roce 2007 v rozhovoru pro NASA. 

Jenže dva týdny před startem mise Apollo 14, pro níž byl určen jako člen záložní posádky, Cernan havaroval s helikoptérou. „A oprávněně si myslel, že tímto zničil veškeré své šance, aby kdokoliv jen zvažoval jeho obsazení do posádky příští lunární mise,“ uvádí list The Guardian. 

Při vyšetřování děsivé nehody, při níž Cernan unikl smrti jen o vlásek, o čemž svědčila jeho zničená helma, se zvažovalo mnoho příčin, jako nejpravděpodobnější nakonec vzešlo lidské selhání. „Po konci vyšetřování visely Cernanovy šance na zisk pozice velitele Apollo 17 na vlásku. Jak by mohla NASA svěřit raketu Saturn V, velitelský a měsíční modul do rukou chlapíka, který právě zabodl obyčejnou helikoptéru Bell 17 do řeky? Kolem Cernana vypukla v úřadu vášnivá debata,“ uvádí list The Drive/The Warzone.  

Tajemství Armstrongova skafandru: byl na jedno použití a po čase zapáchal

Svět

Po zrušení plánovaných dalších misí pak o šanci letět na Měsíc se záložní trojicí z mise Apollo 14 bojovala záložní posádka mise Apollo 15, která pak měla být hlavní posádkou nikdy neuskutečněné mise Apollo 18. „Když se zvážilo, že Cernan má na kontě onu nehodu s helikoptérou, zdálo se, že logicky by na jeho místo měl nastoupit jiný velitel, tedy Dick Gordon, jenž měl původně velit následující misi Apollo 18,“ uvádí server The Drive/The Warzone.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, pastorius, CC BY 3.0 zoom_in Velitel mise Eugene Cernan měl československé kořeny, při cestě na Měsíc tak s sebou z úcty vzal i československou vlajku.

Naštěstí pro Cernana se za něj zasadil Donald Slayton, muž, který měl na starosti obsazování posádek, a jehož slovo bylo v tomto směru rozhodující, i když se to ne každému v NASA líbilo. Díky Slaytonovi jsou dnes na Měsíci československé stopy. „Cernan se totiž narodil v Chicagu jako syn matky Češky a otce Slováka,“ píše list The Guardian. Na Měsíc pak tento muž vzal z úcty ke svým kořenům i československou vlajku.

Muž, kterému unikl Měsíc před nosem

Z původního záložního týmu Apollo 14 se po ukončení debat o postu velitele posádkou Apollo 17 stali velitel Cernan a pilot Evans. Jejich třetí parťák Joe Engle už to štěstí neměl. Měsíc mu unikl i přesto, že na rozdíl od Cernana neměl na svém kontě jediný prohřešek. Jeho jedinou "chybou" byla jeho původní profese - byl původně námořním letcem, elitním pilotem. „Po zjištění, že Apollo 17 bude poslední misí z programu, na NASA začala silně tlačit Národní akademie věd, jejíž představitelé se obávali, že příležitost projít se po Měsíc budou mít pouze vojenští piloti,“ připomíná server Space.

Vesmírné průkopnice. Ženy drží několik rekordů, jedné pomohla i Studená válka

Věda a technika

Odborníci z Národní akademie věd požadovali, aby se na lunární povrch rozhodně podíval i někdo, kdo je vystudovaným vědcem - ve všech do té doby vykonaných misích totiž letěli muži, kteří neměli odborné vědecké vzdělání. První misí, jejíž součástí by byl astronaut-vědec, měla být Apollo 18. Po rozhodnutí o jejím zrušení ale sílil tlak na NASA, aby se touto misí stala Apollo 17. 

Engleův osud tak byl zpečetěn. Jeho místo zaujal geolog Harrison "Jack" Schmitt ze záložní posádky Apollo 15. „Cernan a Evans se snažili za Englea bojovat, ale neúspěšně,“ uvádí server Space. Cernanovi bylo jasně naznačeno, že Schmitt na Měsíc poletí, ať už s ním, nebo s jiným velitelem.

close info Zdroj: NASA zoom_in Astronauti Eugene Cernan a Harrison Schmitt při tiskové konferenci, jíž se zúčastnili ještě z vesmíru při letu z Měsíce na misi Apollo 17

Když bylo rozhodnuto o posádce se Schmittem, určilo to i úkoly Apollo 17 na Měsíci. „S geologem na palubě bylo jako cílová destinace zvoleno měsíční údolí Taurus-Littrow, v němž měli astronauti mimo jiné hledat důkazy vulkanické aktivity na Měsíci,“ uvádí server Space. 

Rekordní mise

Apollo 17 odstartovala 7. prosince 1972. „Stala se jedinou misí z programu Apollo, jejíž raketa byla odpálena v noci. Původně měla startovat 6. prosince večer, ale kvůli technickým problémům nastalo několikahodinové zdržení, a odpal se tak posunul na čas 0.33 následujícího dne,“ připomíná encyklopedie Britannica. 

Cestou k Měsíci posádka pořídila jednu z nejslavnějších fotek Země z vesmíru. Lunární modul s Cernanem a Schmittem přistál na Měsíci 11. prosince. „Astronauti vykonali tři exkurze na měsíční povrch, celkem byl Měsíc jejich domovem po tři dny,“ uvádí NASA. 

close info Zdroj: NASA/Apollo 17 zoom_in Nejznámější snímek Země pořízený z vesmíru nese název Modrá skleněnka. Fotku pořídili astronauti při misi Apollo 17

Jejich mise byla v mnoha ohledech rekordní. „Členové mise se postarali o nejdéle trvající let do vesmíru s přistáním na Měsíci - celkem jejich mise trvala 301 hodin a 51 minut; strávili vůbec nejdelší čas na povrchu Měsíce mimo lunární modul - 22 hodin a 6 minut; dovezli vůbec nejvíce vzorků měsíční horniny - 110,4 kilo; a strávili nejdelší čas na oběžné dráze Měsíce - 147 hodin a 48 minut,“ připomíná web NASA. 

Muži z Apollo 17 na Měsíci:

Ve vozítku, kterým se mimo jiné Cernan a Schmitt pohybovali po Měsíci, urazili více než 30 kilometrů. Vše ale nebylo jen růžové. „První problém nastal, když Cernan omylem poškodil blatník na vozítku. S poškozením se při jízdě na astronauty doslova sypal měsíční prach. Cernan vozítko provizorně opravil lepící páskou a žertoval, že by si zasloužil cenu za správky,“ uvádí server Space.

Jejich kolega Evans byl zatím s velitelským modulem na oběžné dráze Měsíce, a pořizoval důležité snímky. „Při rozhovorech se Zemí žertoval, že začíná smrdět, protože se už několik dní nesprchoval,“ uvádí server Space. 

close info Zdroj: NASA zoom_in Astronauti Eugene Cernan a Ronald Evans při misi Apollo 17

Cernan a Schmitt na povrchu provedli několik důležitých měření a testů, například měřili seismickou aktivitu. Schmitt druhý den kvůli sběru vzorků vylezl až na okraj krátere Shorty. „A ohlásil, že vidí oranžovou půdu,“ uvádí server Space.

Jeho hlášení Cernana v první chvíli vyděsilo. „Bál jsem se, že je Schmitt tam nahoře příliš dlouho, a předávkoval se kameny,“ zapsal Cernan do své pozdější autobiografie. Když ale vylezl za kolegou, oranžovou půdu uviděl také. Muži nabrali vzorek, a při pozdějším zkoumání na Zemi se ukázalo, že kameny nečekané barvy byly malé kousky barevného skla pocházející ze sopečného průduchu. 

Vánoční báseň

Kromě vědeckých úspěchů a rekordů si mise Apollo 17 připsala na konto ještě jedno prvenství. „Posledního dne ráno se Schmitt v lunárním modulu vzbudil ještě dříve, než bylo potřeba. Po rychlé studené snídani, při krátké chvíli oddechu s myšlenkou na nadcházející Vánoce se ohlásil velení mise na Zemi, a do rádia přečetl krátkou báseň, která se stala vůbec první básní čtenou na povrchu Měsíce,“ připomíná NASA.

Schmitt vtipně zveršoval práci astronautů a aktuální dění na Měsíci (jeden z veršů například mluví o ukládání nasbíraných vzorků měsíční horniny), a do rýmů doplnil vánoční atmosféru (na konci básně zmiňuje, že se na Měsíci objevily Santovy sáně). 

O několik hodin později přišel čas se s měsíčním povrchem rozloučit. Schmitt nastoupil do lunárního modulu jako první, vůbec posledním člověkem na Měsíci (alespoň do návratu lidí při misích Artemis) se tak na dlouhý čas stal Eugene Cernan. Ten ještě před nastoupením do modulu pronesl několik slov. „Odcházíme, jak jsme přišli, a dá-li Bůh, vrátíme se, s mírem a nadějí pro celé lidstvo,“ byla jeho poslední slova na Měsíci. 

Astronauty ještě čekala několikadenní cesta domů. Při ní si svou chvilku slávy konečně užil i pilot Evans, když vyšel z modulu do otevřeného vesmíru. „Při svém spacewalku vyzvedl filmy a nahrávky z některých přístrojů, namontovaných zvenčí velitelského modulu, v němž se pohyboval na oběžné dráze Měsíce,“ připomíná server Space.

Odlet zatím posledních lidí z Měsíce:

Když se astronauti blížili k Zemi, kde se opět měli ocitnout 19. prosince (což se i stalo), po hodinách spánku je jako už tradičně budilo ze Země velící centrum tím, že jim jako budíček pustilo vybranou písničku. V úplně poslední ráno, které zatím poslední lidé, kteří stanuli na Měsíci, trávili ještě ve vesmíru, jim tým ze Země pustil nahrávku od skupiny The Carpenters. Jmenovala se příznačně - We’ve Only Just Begun. V překladu: Teprve jsme začali…

Pokud se současné plány zadaří, lidé by se při misi z programu Artemis měli na měsíční povrch vrátit možná už v roce 2025. Tehdy by na Měsíc měla vkročit mimo jiné první žena, a první člověk s jinou barvou pleti než bílou.