Na dárcovské konferenci ve Varšavě se před několika dny vybralo deset miliard euro (asi 250 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Část z těchto peněz má jít na pomoc uprchlíkům, a to především do České republiky a Polska. Část bude ale už určena na poválečnou rekonstrukci Ukrajiny, které ruská okupace a ruské raketové ostřelování a bombardování způsobilo obrovské škody. 

Podle nejnovějšího odhadu kyjevského ministerstva hospodářství to je do současnosti asi 600 miliard dolarů, což je asi čtyřnásobek ročního ukrajinského hrubého domácího produktu.

Jourová: Rusko musí platit škody

I když Evropská unie je připravena k poválečné rekonstrukci Ukrajiny, nejsou Evropské země a Západ jako celek ochotny celou obnovu Ukrajiny hradit ze svého. Nebylo by to správné ani z morálního hlediska.

„Debata o tom, z čeho se bude financovat obnova Ukrajiny od chvíle, kdy válka skončí, je už nyní velkým tématem. Bavíme se například o tom, jak použít peníze, které jsme zadrželi Ruské federaci, jen v té první vlně to bylo 300 miliard (euro), které si už Rusové nestačili z účtů (na západě) stáhnout,“ uvádí místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. „Bude to zásadní debata a její částí bude i to, že obnova Ukrajiny bude vyžadovat celosvětovou solidaritu. Není možné, aby ruský prezident Vladimir Putin způsobil krveprolití, zničil ukrajinskou infrastrukturu a účet za to, aby platila jen Evropa,“ říká jednoznačně Jourová. To ale neznamená, že by EU nechtěla Ukrajině pomoci. „Samozřejmě na obnovu Ukrajiny jsme připraveni přispívat,“ dodala.

Jsou nutné zákony o reparacích

Také Ukrajinci, povzbuzeni vítězstvím v bitvě o Kyjev a vytlačením Rusů ze severu Ukrajiny, už začínají rozebírat, jak bude možné donutit agresora k zaplacení materiálních škod, které ruská agrese způsobila.

Problému se ve své analýze zveřejněné serverem Ukrajinská Pravda věnuje i Tatiana Bogdanová, ředitelka výzkumu globální ekonomiky na kyjevském Growford Institute. Ta upozorňuje na to, že pokud se týká Západem zabaveného ruského státního majetku i majetku ruských oligarchů, je třeba právně prokázat napojenost těchto majetků na kremelský režim a na agresi Ruska proti Ukrajině. 

Vladimiru Putinovi přeje Dmitrij Medveděv. Uprostřed bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Rusko varuje před připojením Švédska a Finska do NATO. Zmínilo jaderné zbraně

Použití majetků na reparace Ukrajině bez prokázání těchto souvislostí by nemuselo před evropskými, americkými, či mezinárodními soudy právně obstát. „Vyžaduje to proto přijetí zvláštní legislativy ve spojeneckých zemích o konfiskaci sankcionovaného majetku a jeho použití na válečné reparace,“ uvádí Bogdanová.

Daň na ruský plyn a ropu

Další, relativně snadnou možností, by bylo uvalení zvláštní reparační daně na hlavní ruské vývozní produkty, zemní plyn a ropu. K tomu má svět precedens v podobě reparačního mechanismu, jež byl uvalen na Irák po porážce jeho armády a vyhnání Iráčanů z okupovaného Kuvajtu. Bagdád tak platil škody, které jeho okupace Kuvajtu způsobila. 

„Ke zdanění uhlovodíků je nutná vůle světových vůdců,“ připomíná Bogdanová. V tomto smyslu se zatím jako největší problém ukazuje Čína, která zachovává ve válce jako jediná světová velmoc neutrální postoj a v ekonomické oblasti je ochotna nahradit Rusku ztracené evropské a americké trhy a zvýšit odběr ruských surovin.

Po pádu Putina

Poslední možností pak je, že se Moskva sama zaváže k válečným reparacím Ukrajině. K tomu by však podle Bogdanové mohlo dojít jen v případě pádu současného ruského putinovského režimu. Nová politická garnitura v Kremlu by mohla za souhlas s reparacemi Ukrajině získat od Západu uvolnění sankcí, které byly po začátku ruské agrese proti Moskvě uvaleny.

Ruská válečná loď Moskva na snímku z 11. září 2008.
Ruská válečná lodi... Křižník Moskva šel ke dnu, uvedly ruské tiskové agentury

Ukrajina se bude moci ve svých požadavcích opřít i o existující rozhodnutí OSN. V roce 2005 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci, která obětem porušování lidských práv dává právo na reparace podle mezinárodního práva. Pokud však agresor není ochoten platit, musí podle rezoluce státy OSN určit přesný mechanismus pro placení reparací. Je však velkou otázkou, co lze v OSN prosadit v situaci, kdy je Rusko jedním ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta.

Všechny varianty navíc mají jednu zcela zásadní podmínku. Aby Ukrajina válku neprohrála a aby si Rusko nevynutilo takovou mírovou dohodu, v které se Kyjev svých nároků na reparace bude muset vzdát.