Zhruba čtyřiaosmdesát kilometrů od polského hlavního města Varšava se nachází vesnička Konstantynów. Obec patří k místům, která by za běžných okolností žádnou díru do světových dějin neudělala. Jenže v sedmdesátých letech minulého století byl nedaleko od ní vybudován Varšavský rozhlasový stožár. A ten se tedy do historie zapsal. Šlo o nejvyšší konstrukci dvěta. Jenže 8. srpna 1991, přesně před 30 lety, se kvůli chybnému rozhodnutí týmu, který měl na starosti jeho opravu, zřítil jako domeček z karet.

Dílo, které Poláci dokončilo v roce 1974, ve své době vyrazilo dech celému světu. „Stožár navrhl polský architekt Jan Polak. Stavba probíhala od července 1970 do 18. května 1974. Po dokončení konstrukce měřila 646,38 metrů a její hmotnost byla údajně 462 tun Toto číslo je ale dodnes předmětem diskuzí," píše server Abandoned Spaces.

Stožár na první pohled nebyl extrémně krásný, tvořily jej roury a kabely. Výška přes 646 metrů byla ale opravdu ohromující a konstrukce si díky ní vysloužila titul nejvyšší stavby světa. Ten mimochodem držela nejen po dobu své existence, ale až do roku 2009, kdy byl v Dubaji dokončen mrakodrap Burdž Chalífa.

Vzhledem k tomu, že šlo o období studené války, hrála stavba Varšavského rozhlasového stožáru také důležitou propagandistickou roli. Jeho dokončení a zprovoznění provázely rozsáhlé oslavy. Díky stožáru se vysílání polského rozhlasu dalo zachytit po celém světě. „Mezi jiným bylo možné vlny naladit na severu Afriky, v Kazachstánu, Iránu, Iráku a dokonce ve východních částech Spojených států amerických a Kanady," připomíná polský server Culture.

Rozvlnil se. A pak spadl 

Přes jeho význam však Poláci o Varšavský rozhlasový stožár moc dobře nepečovali. Projevilo se to zejména koncem 80. let, kdy se socialistické Polsko zmítalo v ekonomické krizi a do pravidelné údržby obří konstrukce se investovalo pramálo.

„Dlouhá léta naplněná ignorací jakékoliv pořádné údržby vyústila počátkem devadesátých let v katastrofickou událost. V tu dobu se z konstrukce už olupovala barva a vítr zdeformoval ocel, takže bylo nutné vyřešit strukturální poškození," zmiňuje server Newstalk. Jenže na rozsáhlou opravu peníze nebyly. Dělníci se tak pustili alesoň do rutinné opravy. A to odstartovalo katastrofu.

Právě 8. srpna 1991 šla parta pracovníků vyměnit několik kabelů. „Konkrétně šlo o kabel, který vedl z nejvyššího místa stožáru k zemi," zmiňuje server Newstalk.

Jenže onoho dne nešlo nic podle plánu. Hlavním problémem byl silný vítr. Přestože za takových podmínek bylo krajně nevhodné se stožárem jakkoliv manipulovat, obzvlášť pokud se jednalo o opravu jednoho z lan, které celou konstrukci ukotvovalo, práce nikdo nezastavil. A ve čtyři hodiny odpoledne se celý stožár následkem tohoto rozhodnutí zřítil. „Struktura se nejdříve ohnula, přičemž napnula ostatní kotvící lana, a poté se zhruba v polovině své výšky zlomila," popisuje server History.info.

Polská pýcha, kterou stavěli čtyři roky, se zřítila za pouhých pár sekund. „Kousky ze stožáru se obrovskou rychlostí rozletěly všemi směry. Bylo obrovským štěstím, že nikdo z dělníků, kteří v době katastrofy pracovali na místě, nezemřel, ani se vážně nezranil. Z nejvyšší stavby světa ovšem během chvilky zbyla jen hromada šrotu," uvádí server Newstalk.

Způsob, jakým stožár dopadl k zemi, naprosto znemožnil jeho opravu. Poškození bylo příliš rozsáhlé. Polsko i Evropa tak přišly o titul míst, kde stojí nejvyšší konstrukce světa. Po vyšetření příčin pádu byli ke dvěma letům vězení odsouzeni dva manažeři, kteří měli na starost stavbu a údržbu věže.

V místech, kde Varšavský rozhlasový stožár stával, je dnes hustý lesní porost. Mezi stromy ještě lze najít pozůstatky betonového ukotvení. Nikdo o ně ale nepečuje a tak se kousek po kousku rovněž postupně rozpadávají.