Za rok udělala Putinova agrese z ruštiny jazyk okupantů a zločinců

Ve druhé polovině osmdesátých let, když jsem poprvé přijel na Ukrajinu, byla ukrajinština v Kyjevě exotickým jazykem. Téměř všude zněla ruština, země byla sovětizována a rusifikována hlouběji, než si to dnes kdo umí představit. Pokud jste chtěli slyšet ukrajinštinu, museli jste na západ Ukrajiny, do Lvova a okolí, kde se rusifikaci dařilo vzdorovat.

Nyní je to ale naopak, ruština se po roce války stala jazykem okupantů a agresorů. Národa, který zemi přinesl útrapy a chce ji zničit.

Jaké to je v cizinecké legii na Ukrajině? Operace v přední linii i zákopové mise

Pokud dnes chcete s nějakým Ukrajincem mluvit v Kyjevě rusky, doporučuje se začít nejdřív aspoň pár slov ukrajinsky a pak teprve přejít na ruštinu. „My tento postup zásadně dodržujeme,“ říká mi jeden ze západních diplomatů působících v hlavním městě. „Občas se vám ale stane, že se s vámi oficiálně ukrajinští představitelé baví ukrajinsky, nebo anglicky. Když si pak společně zajdete na cigaretu a nikdo jiný kolem vás není, přejdou na ruštinu,“ vysvětluje.

Někdy ale v hovoru s obyčejnými Ukrajinci dokonce ani omluva nestačí. „Omlouváme se, ale rusky s vámi už mluvit nebudeme. Jestli chcete, můžeme se bavit anglicky,“ řekl mi pár mladých Ukrajinců, když jsem se s nimi pokoušel zavést hovor na slavné kyjevské ulici Chreščatyk. A tak přecházíme na angličtinu, ačkoli ji všichni ovládáme hůře než ruštinu. 

OBRAZEM: Bránil Bachmut, zahynul. Emotivní rozloučení s ukrajinským vojákem

I třicátnice Kateřina, kterou znám už hezkých pár let, dnes v komunikaci se mnou preferuje jiné jazyky než ruštinu. Když narazí na limity mojí znalosti ukrajinštiny, než aby něco řekla, nebo napsala rusky, raději přejde do nedokonalé polštiny, kterou se naučila během nedávného několikaměsíčního pobytu ve Varšavě. 

„Bráním se tomu, vím, že jazyk za to nemůže. Ale Rusové tady napáchali tolik zvěrstev, bezdůvodně nás napadli, zabíjí nás, ničí celá města, životy miliónů lidí na Ukrajině, kteří jim nikdy nic neudělali. Prostě to rusky nejde,“ vysvětluje dramaticky.

Pětačtyřicetiletá Ljudmila Sachnovová žila až do února loňského roku, kdy začala ruská agrese, v Kramatorsku na východě Ukrajiny. V regionu, kde byla ruština sice ne výlučným, ale hlavním jazykem. „Od 24. února loňského roku jsem přestala mluvit rusky. Celých 44 let jsem ruštinu považovala za svůj rodný jazyk, dnes je to ale jazyk okupantů, kteří mě vyhnali z mého domova,“ vysvětluje.

Kvůli Rusům odešla z Kramatorsku už podruhé. Poprvé v roce 2014, když město s podporou ruských speciálních sil obsadiliproruští separatisté. Po několika měsících se je Ukrajincům podařilo vytlačit. „Tehdy jsem tu válku brala ještě jinak. Říkala jsem si, že bych asi nedokázala vzít pistoli, nebo samopal a začít ty Rusy zabíjet. Dnes, po roce války, nepochybuji, že bych toho byla schopna,“ vysvětluje.

Za válku mohou Rusové jako národ, slyšíte 

Nejde tedy jen o ruštinu, ale o Rusy jako národ. Něco se v Ukrajincích zlomilo, stejně jako se něco zlomilo v Češích během nacistické okupace za druhé světové války. Po ní u nás bylo mezi Němci a nacisty rovnítko, němčina byla jazykem okupantů. I kvůli tomu jsme přijali Benešovy dekrety, které právě jen na základě jazyka a příslušnosti k německé národnosti vyhnaly několik miliónů sudetských Němců z Čech, Moravy a Slezska. Výjimky se sice připouštěly, ale jen v případech aktivních odpůrců nacistů.

O vyhánění Rusů z Ukrajiny zatím nikdo nemluví. Ale když se snažíte v Kyjevě zapříst hovor na téma, že za válku nemohou Rusové, ale režim Vladimira Putina, často narazíte.

„To není pravda. Viníkem této války není zdaleka jen Putin, ale Rusové, kteří režim podporují. Ruští vojáci, kteří u nás, třeba hned tady v Buči vraždili civilisty, kradli a znásilňovali, páchali zločiny,“ říká mi dvacátník Oleh, který obsluhuje v restauraci v centru Kyjeva. „Nelze jen tak oddělit režim a národ. Ano, znám i mezi Rusy výjimky, hodně jich přišlo sem do Kyjeva v letech před válkou, když odcházeli právě kvůli putinovskému režimu. Existují Rusové, co bojují na frontě za Ukrajinu. Ale to jsou výjimky. Většina Rusů prostě za tuhle válku může a podporuje ji. Mají úplně vymleté mozky,“ říká.

Konec i ve smíšených rodinách

Díky sovětské realitě a tomu, že i po rozpadu Sovětského svazu odjíždělo mnoho Ukrajinců do Ruska za lepšími výdělky, má velká část Ukrajinců v Rusku stále nějaké příbuzné. Jenže většina řekne, že kvůli válce se tyto rodinné vazby rozpadly. „Prostě se s nimi nedá bavit. Hájí válku, zastávají putinovský režim, opakují všechny ty lži. A slovo omluvy od nich neuslyšíte,“ říká mi mladá recepční v mém hotelu v Kyjevě.

Rusové jí teď připadají jako z jiné planety. „Jako by vůbec neviděli, co se u nás děje, co tady páchají. Část moji rodiny, která žije v Rusku, už pro nás neexistuje. A myslím, že stejně to vnímají i oni,“ popisuje.