Ne vždy se totiž dítě, jak říká, vyvíjí podle představ osvojitelů a ne všichni tento problém zvládnou. Před několika lety dokonce na Rokycansku došlo k případu, kdy soud na návrh rodičů (osvojitelů) nařídil dítěti ústavní výchovu. „Rodiče svůj krok zdůvodňovali psychickými problémy dítěte. Takže po 4 letech prožitých v rodině se děcko vrátilo do dětského domova. Tehdy mu bylo asi osm let. I v tomto případě zůstávají v platnosti veškeré rodičovské povinnosti – povinnost hradit dětskému domovu výživné, ale například i dědické právo dítěte,“ upozorňuje Kohoutová.
Pokud se manželé pro osvojení rozhodnou, měli by v prvé řadě kontaktovat orgán sociálně - právní ochrany dětí (OSPOD) v Městském úřadě v Rokycanech, který osvojení zprostředkovává podle zákona. Žadatelé zde dostanou veškeré potřebné informace, vyplní podrobný anamnestický dotazník, a formulují své požadavky ohledně dítěte. OSPOD provede šetření v místě bydliště, dožádá si zprávy z místa bydliště i z pracoviště a opis rejstříku trestů. Poté je celý spis postoupen Krajskému úřadu Plzeňského kraje, kde žadatelé absolvují přípravný kurs a také psychologické vyšetření.
„K osvojení dítěte dochází v průměru tak do tří let od podání žádosti. Počet žadatelů o osvojení je totiž mnohem větší než počet právně volných dětí,“ uvedla Michaela Šmucrová, zabývající se v rámci MěÚ Rokycany osvojováním. „V posledních třech letech jsme evidovali šest žadatelů o osvojení, dítě vhodné k osvojení není na Rokycansku žádné,“ sdělila a dodala: „Osvojováno je vždy dítě z jiné části republiky, než-li jsou žadatelé.“
Podle Blanky Kohoutové většinou žádají o adopci bezdětné páry, ovšem ani rodiny s dětmi nejsou úplnou výjimkou. Rodiče mají převážně zájem o osvojení co nejmladších dětí bez zdravotního postižení.
Současná legislativa neumožňuje osvojení dítěte přímo z porodnice, je třeba dodržení šestitýdenní lhůty k rozhodnutí rodičů o podepsání souhlasného protokolu s osvojením dítěte. „Jedná-li se o dítě, které je již v ústavním zařízení, např. v kojeneckém ústavu, je zákonná doba nutná k projevení zájmu rodičů dvouměsíční,“ upřesňovala Kohoutová. Poté, co OSPOD MěÚ vydá rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů a nežli soud rozhodne o osvojení, musí dítě žít nejméně po dobu 3 měsíců v budoucí rodině, a to na její náklady.
Zjistili jsme, že věk osvojených dětí na Rokycansku se pohybuje od několika měsíců asi do 4 let. „Kolikrát na přání rodin s nimi spolupracujeme i po předadopční péči, tedy po konečném rozhodnutí soudu o osvojení. Docela často se také stává, že se rodiče s dítětem přijdou ukázat po roce dvou nebo při nástupu do školy,“ sdělila Šmuclerová a společně s doktorkou Kohoutovou hodnotily: „Převážná většina dětí osvojených na Rokycansku zde skutečně našla svůj domov – v tom nejlepším slova smyslu.“ Připustily ale rovněž, že někdy samozřejmě dochází k dlouhodobější adaptaci. Příchod dítěte může způsobit určité problémy nebo narušit dosavadní zvyklosti.
„Kdo touží po dítěti, smíří se i s jeho různými vrtochy. Vždyť i s dítětem vlastní krve si leckteří biologičtí rodiče nerozumějí. V našem případě vůbec neuvažujeme o tom, že máme adoptované dítě. Je prostě naše se vším všudy,“ řekla nám jedna z maminek.
Jsou bohužel i opačné případy. „V minulosti byl zaznamenán jeden, kdy osvojitel zneužíval svoji dceru, která pak byla odebrána z péče rodičů a svěřena do dětského domova,“ dozvěděli jsme se od pracovnic sociálního odboru. „To byl smutný případ, ale dnes je již dívka dospělá a s osvojiteli vztahy obnovila,“ doplnily.
„Rodiče by měli osvojení vždy řádně zvážit a nejednat impulsivně nebo pouze z jakéhosi soucitu,“ radí odbornice a zdůrazňují: „Dítě potřebuje rodiče vyrovnané, kteří mají mezi sebou stabilní vztah, oba se pro osvojení dítěte rozhodli dobrovolně a jsou připraveni nést za ně zodpovědnost až do doby jeho zletilosti.“