Jak byste život v Bezděkově charakterizoval?
Určitě jako sebevědomou obec se snižujícím se věkovým průměrem. Potvrzuje to 35 mladých lidí do patnácti let!
Zhruba od roku 2016 tu byly zkolaudované čtyři rodinné domy. Pět dalších je po kompletní rekonstrukci, dva jsou ve výstavbě a u tří objektů je realizovaná příslušná dokumentace. Svědčí to o tom, že domácí nebo přespolní zájemci se tu chtějí trvale usadit. Potíž je však s pozemky. Vlastníci je zpravidla drží pro rodinné příslušníky, takže zvažujeme doplnění územního plánu. V současné době soustřeďujeme podklady.
Zapomenout nesmím na další významnou investici. Hodláme řešit odkanalizování obce a zatím jsme ve fázi studie.
Od kdy jste samostatní?
Bývali jsme součástí tehdejšího národního výboru v Přívěticích, a to spíše jako chudí příbuzní. Naštěstí si od roku 1990 rozhodujeme o obecních záležitostech sami a vesnici to prospívá.
Se sousedy vás ovšem dál spojuje vodovod.
Před čtyřmi lety byl vybudovaný vodovodní přivaděč z Přívětic, dlouhý přes jeden a půl kilometru. Včetně regulační stanice tlaku. Pokračování se v roce 2019 staly rozváděcí řady se sedmnácti sty metry a v první etapě bylo zprovozněno 43 přípojek. Vodu odebíráme už upravenou, neboť nemáme vlastní zdroj, úpravnu ani vodojem. Tato skutečnost nám ovšem značně snížila vstupní náklady.
O vodě je i rybníček v centru Bezděkova. S upraveným okolím, ale nevábným zeleným potahem na hladině. Pokud by někdo věděl, jak na okřínek nebo-li žabinec, uvítáme každou radu.
Čím ještě se můžete za minulé období pochválit?
Bezpochyby upravenou návsí. Dětem se zamlouvá hřiště s několika prvky i lavičkami a v jeho sousedství budí pozornost kaplička svatého Vavřince. V interiéru byla osazena nová socha světce.
Částečně opravené jsou obecní cesty a pomohla dotace Plzeňského kraje. Což ostatně platí o zásobování vodou. Povedla se modernizace sídla obecního úřadu včetně sociálního zázemí a kuchyňky.
