Na dohled od Rokycan, ale přesto v klidné přírodě, se aktéři nejprve věnovali dětem. Kluci i děvčata stříleli z luku a svezli se na koních. Tři poníci byli domácí, se dvěma dorazil Radek Chot. Módní přehlídka pestrobarevných oděvů také stála za to. „Trvá mi tak třicet minut, než se obleču a nevléknu si všechny korále,“ konstatoval Standa Kurdík alias Divoký bizon.

Část převleků pocházela z půjčovny, ale převažovalo po domácku zhotovené ošacení. Mocnou zbraní bylo chřestidlo proti dešti a marně byste u osazenstva hledali náramkové hodinky. „Řídíme se výhradně sluníčkem,“ pyšně hlásil Olda Paulík.

Při indiánských melodiích a ohnivé vodě přišel vhod vynikající guláš od šéfkuchaře Karla Kyncla a potlesk na dálku sklízel i Vlasta Veselý, který půjčil osadníkům pípu.

Borečtí tak navázali na posezení při listopadovém Halloweenu, kdy s nimi ještě byl nedávno zesnulý Milda Milnařík. „Moc nám tenhle skvělý chlap schází,“ přiznal Vaščák, který se už těší na napuštění zdejšího rybníka. „Pak tam uspořádáme souboje na lodích v duchu Pokladu na stříbrném jezeře,“ slibuje s vážnou tváří.