V sousedství fotbalového hřiště vyrostla železniční stanice Břasy, hlavní nádraží. O což se postarali především otec a syn Mikudíkové, kteří tu ve všedních dnech a především o víkendech odpracovali stovky hodin. S pomocníky Michalem Halešem a Jiřím Maškem, přesto největší kus práce odvedl rodinný tandem. „Nejprve jsme museli odstranit džungli náletových dřevin a pak zpevnit i upravit terén,“ zavzpomínal Zbyněk Mikudík senior.

Žlutohnědá budova už v ničem nepřipomíná vyřazenou buňku z Ejpovic, kterou sem nadšenci zhruba před rokem dopravili. Kromě oken, dveří či omítky přibyla sedlová střecha a další operací bude snad ještě do konce roku přístřešek s výdejním okénkem pro jízdenky. Novotou svítí i nástupiště s dlažbou a charakteristický železniční kříž upozorňuje, že se tu děje něco mimořádného.

Marek Ztracený na vyhlášení Českého slavíka 2022.
Zlatý slavík opět letí na Šumavu, cenu převzal již podruhé Marek Ztracený

Jenže co s objektem, k němuž nevedou koleje? To je další díl unikátního projektu a Mikudíkové už závodí s časem. „Teď se stmívá nepříjemně brzy, takže tu trávíme spíše soboty a neděle. S tím, že koleme chceme položit co nejdříve a souběžně s tím chystáme dvě lokomotivy. Parní i elektrickou a k nim pochopitelně vagóny,“ odtajnil nejbližší plány Zbyněk junior.

Mikudíkovéi už před lety oslovili se svým záměrem tehdejší představitelé Rokycan. Jenže narazili a naštěstí jim vstříc vyšli v Břasích. „Přístup starosty Miroslava Kroce byl bez nadsázky fantastický. Obec pomohla s pořízením materiálu a na nás byla vlastní práce. Obdobné tratě jsou populární v Německu či Švýcarsku. U nás půjde o půlkilometrový okruh s položením do štěrku a rozchodem kovových kolejí sedm a čtvrt palce, což je 184 milimetrů,“ dodal starší ze Zbyňků. Součástí budou kromě kolejí i výhybky, perón, malé depo a možná miniaturní parnička s malými vagóny.

Pikantní je, že o pár set metrů dál vede klasická trať z Radnic do Chrástu a dál. Stavět se začala roku 1862 a o rok později byla zprovozněna. Takže v dubnu 2023 slaví 160. narozeniny a snad za účasti menšího bratříčka.

Ivan Rollinger, kurátor muzea.
Na válečné hrdiny vzpomínali i v plzeňském muzeu