V prostorách zařízení vzniklo osm tříd. Okna zdobily barevné plameny, leckde postávaly figuríny s elegantními čertovskými modely a všude pozornost poutala výtvarná díla s pekelnými motivy. Bylo jich dokonce tolik, že vedení školy z těchto exponátů, zaslaných školkami, družinami, Domem dětí a společností Ně–Ha, uspořádalo ´celoobjektovou´ výstavu. Práce visely od stropu, po stěnách a zejména ty keramické zaujímaly i část prostoru podlah.

Všemi třídami čertí školy, kde se o adepty postaraly paní učitelky, musel každý z nich projít, aby se řádně vyučil. Dohromady se jich vystřídalo přes dvě stě. U zápisu všechny evidovala vrchní belzebubka, do níž se převtělila ředitelka knihovny Ludmila Vyčichlová, a dbala, aby příchozí uvedli občanské i čertovské jméno. Zastupující belzebubka Vratislava Menclová zdarma mezi čtenáře zaregistrovala mrňousky, jimž členství chybělo.

Při plnění úkolů a zvládání ďábelské mluvy čertovské učně přišli povzbudit i žáci z pekla. Aby je moc nevystrašili, převtělili se do lidské podoby a coby členové souboru Sluníčko všem zahráli a zazpívali. Osmiletý Honzík Beneš se s chutí pustil do práce. „Vyrábím za pomoci čtvrtky, lepidla a na ně sypané kávy čertí kamarády,“ sdělil. Jeho dvouletá sestřička Petruška s úspěchem zvládala čertí jazykolamy. Šestiletý Jiřík Majer zase propadl kouzlu hádanek a doplňovaček, přiznal ale, že mu babi pomáhala.

Nechybělo pohoštění v podobě perníčků, štrůdlů a dalších dobrot, napečených knihonicemi. Dospělé ďábelsky zahřál punč s rozinkami a mandlemi. Pekelná čertice Jana Frühaufová, pobíhající za dusotu kopýtka školou, donesla i čertí vodu na křest vytvořené kuchařky hororových lahůdek a také kuchařky vánočních dobrot Rodinné stříbro. Křtění se ujala místostarostka Marie Hlávková.