ANKETA: Co je největší ostudou Plzeňského kraje? Hlasujte!

Chátrající lázně straší Plzeňany

NZdroj: Deník / Redakceoční můrou Plzně jsou již desítky let bývalé Městské lázně v centru města na Denisově nábřeží. Rozsáhlý areál kdysi věhlasných lázní, jaké neměly v Československu obdoby, svými vymlácenými okny, zdevastovaným interiérem a rozpadající se fasádou v současnosti vybízí maximálně tak k natočení postapokalyptického snímku.

Objekt, který byl postaven na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století díky podpoře okresu, městské spořitelny, Škodových závodů a Měšťanského pivovaru, byl v roce 1994 privatizován a od té doby jej vlastnilo několik majitelů. S posledním vlastníkem, italskou společností TWB, se snažila Plzeň ještě pod vedením bývalého primátora Martina Zrzaveckého dohodnout, lázně odkoupit a zřídit v nich městský wellness. To se však nepovedlo. Současné vedení Plzně o odkupu zchátralého objektu nehovoří.

„Jednání o Městských lázních momentálně neprobíhají. Tuhle věc by chtělo město řešit, ale na stole není žádná nabídka. Vím jen, že majitel žádá o stavební povolení,“ okomentoval situaci technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Možnou opravu lázní potvrdil plzeňský architekt Jan Soukup, který pro italského majitele návrh přestavby vypracovává. „Projekt by měl být během léta dokončený. Je o mnoho jednodušší oproti záměru, který si majitel před lety přál. V bývalých lázních by měly vzniknout byty a komerční prostory, tedy obchody a kanceláře,“ popsal projekt architekt. Jaký bude osud lázeňského objektu, prozatím není jasné. Jedno ale jisté je, chátrající budovu prozatím využívají hráči paintballu nebo pořadatelé nejrůznějších kulturních akcí.

Se sodovkárnou si v Klatovech nevědí rady, hotel z ní nebude

OstudZdroj: Deník / Daniela Loudováou města v Klatovech je bývalá sodovkárna v Balbínově ulici, která navazuje na jezuitskou kolej. V současné době je vybydlená. V nejbližší době se ale obnovy nedočká. Její opravy si vyžádají obrovské náklady. „Jezuitská kolej se opravuje přes dvacet let, šlo do ní spoustu desítek milionů korun a nyní se opravuje poslední část, která bude dokončena letos. Počítáme s tím, že poté bychom výhledově měli navázat s opravami sodovkárny. Ale stejně jako tomu bylo u koleje, tak se budeme snažit o získání financí z dotací. Určitě se opravy nebudou dělat v jedné etapě, protože tam budou náklady 150 až 200 milionů korun,“ řekl starosta Klatov Rudolf Salvetr.

Stále ale není jisté ani to, co by v objektu mohlo vzniknout. Kdysi o něj měla zájem společnost, která by ho chtěla přestavět na hotel, ale to se nevydařilo a od záměru odstoupila. „Obnova prostoru bude velmi složitá i s ohledem na názor památkářů. Jde ale o poslední městský historický dům v centru, který chybí opravit,“ uzavřel starosta.

Prázdnou továrnu chtěly koupit Domažlice, majitel byl proti

VymlZdroj: Deník / Eva Kočkováácená okna, padající omítka, špína a nepořádek. Prázdná, chátrající budova bývalé továrny na tkanice se nachází ve Vodní ulici hned vedle historického centra Domažlic. Tento objekt navíc patří do městské památkové rezervace.

Dříve zde sídlila firma na domácí výrobu tkanic, kterou roku 1848 založil Jiří Královec. V roce 1927 byla dokonce továrna zmiňována jako největší svého druhu v Čechách. Poté byla znárodněna a za komunistů sloužila jako velkosklad oděvů. „Krátce po převratu byl objekt vyklizen a od té doby je skoro třicet let prázdný,“ uvedl místostarosta Domažlic Stanislav Antoš. Objekt byl totiž v restituci vrácen majitelům, ale ti žijí v USA. „V 90. letech jednalo město Domažlice s majiteli o případném prodeji, ale bezvýsledně,“ dodal Antoš. Prázdná budova, o kterou se nikdo nestará, tedy postupně chátrá a dělá ostudu historickému centru Domažlic.

Z rokycanské tiskárny je torzo

NeZdroj: Deník / Václav Havránekvábným zákoutím přímo v centru Rokycan je bývalá tiskárna rodiny Zápotočných. Objekt pod Masarykovým náměstím má zajímavou a pohnutou historii. Sahá do patnáctého století, kdy patřil mlynáři Vaňkovi. V letech 1620-21 jej vyplenila Mansfeldova vojska, aby po roce 1679 získal barokní podobu. V roce 1874 byl přestavěn na pozdně klasicistní parostrojní mlýn. Od roku 1896 zde sídlila tiskárna Zápotočný, ale po druhé světové válce došlo k jejímu znárodnění a posléze zrušení (1957).

V budově se pak vystřídalo několik majitelů, ale od roku 1994 je prázdná a chátrá. Kolemjdoucí tu mohou spatřit několik cedulek se zákazem vstupu. „Město nemá páky na to, aby s tím soukromník něco udělal. Pouze v případě, že by padající zdivo ohrožovalo chodce,“ uvedla mluvčí úřadu Tereza Maixnerová.

Dům v Tachově čeká na opravu

Zdroj: Deník / Jiří KohoutDlouhá léta viděl každý, kdo projížděl nebo procházel jedinou světelnou křižovatkou v Tachově, chátrající rohový dům s oprýskanou omítkou. Ačkoliv se ukázaly snahy o jeho zkrášlení, stále patří mezi nejmarkantnější ostudy okresního města.

Objekt na rohou Panenské a Stadtrodské ulice je v soukromém vlastnictví a více než deset let je prázdný. „Dům není památkově chráněný, nachází se ovšem v městské památkové zóně,“ informovali na odboru památkové péče Městského úřadu v Tachově. Majitel objektu si nepřeje být jmenován, Deníku nicméně sdělil, že by se situace chátrajícího domu mohla v dohledné době zlepšit. Po nedávné opravě části fasády se pravděpodobně letos nebo v příštím roce dočká dům dalšího zásahu a opravit by se měla zbývající část fasády.