„Kokotská rybniční soustava je po soustavě Boleveckých rybníků největší souvislou částí lesů ve vlastnictví města,“ upozornil Havelka s tím, že biologicky a historicky je toto území mnohem zajímavější. „Naučnou stezkou upozorníme na zaniklé vsi Kokotsko a Myší Aujezd, které byly ve středověku významné jako správní středisko. Lokalita je také bohatá na různé druhy obojživelníků a vážek a obsahuje fragmenty původních dubových a smíšených porostů,“ doplnil Havelka.

Podle náměstka plzeňského primátora Petra Náhlíka tvoří Kokotské rybníky rekreační zázemí krajské metropole. „Okolní obce, Nová Huť i Bušovice a Sedlecko, jsou z Plzně dobře dostupné veřejnou dopravou. Je lepší lidi provést místy, kde je skutečně něco k vidění,“ uvedl Náhlík s tím, že stezku budou lemovat informační tabule a altány i lavičky.

Na plánech se podílejí i Bušovice a Dýšiná. Podle starosty Bušovic Pavla Čechury, který plány na vznik stezky inicioval, se může Kokotsko stát výletním místem pro Plzeň, Rokycany i Klabavu. „Když se mi dostala do rukou studie revitalizace Kokotské rybniční soustavy, kterou si objednal magistrát, napadlo mě, že by bylo dobré využít ji i pro stezku,“ řekl Čechura, který hodlá v Bušovicích také v souvislosti s naučnou stezkou prosadit zřízení infocentra.

Zatím ale není ani jasné, na kolik korun stavba setzky přijde. „Teprve sháníme projektanta,“ vysvětlil Havelka. Náměstek Náhlík odhaduje pro začátek náklady kolem půl milionu. Mnohem vyšší budou náklady na opravu samotných rybníků. „Na revitalizaci rybníků bude třeba několik milionů,“ sdělil Náhlík.
Rybníky vznikly počátkem 16. století na místě už tehdy pusté lesní vsi Kokot.