Stejně jako ta původní (vydržela tu čtrnáct let) je z jedlového dřeva, ovšem hledání vhodného kmene bylo doslova detektivní záležitostí. Strom musel růst 150 až 160 let a ve spodní části s průměrem minimálně osmdesát centimetrů. Kmen musel být navíc zcela rovný a bez kazů. Zkušení stavaři, kteří mají s tímto materiálem mnohaleté zkušenosti, zkusili opracovat tři jedlové kmeny, ale všechny byly buď napadené nějakou houbou nebo měly dřevěná vlákna různě pokroucená. V jednom z nich prý trpělivý datel vykloval díru a usadila se tu rodina opeřenců.

"Až čtvrtý pokus o dodávku z panství J. C. Mannsfelda byl úspěšný,“ přiznal správce objektu pod křídly Západočeského muzea Petr Koldušek. Zdůraznil přitom, že dosluhující hřídel se dala vyměnit na železnou, jenže tím by hamr přišel o exotický nádech. Dřevo je totiž pružné a chová se jinak než kov.

Muzeum na demarkační čáře je častým cílem letních výletů
Radničtí vybírají dodavatele energií, muzeum chystá komentované prohlídky

"Ještě, že naši nadřízení počítali s výměnou dřevěných prvků s předstihem a zařadili ji do plánu. Destrukce je očekávaná, neboť jeden konec kmene je stále ve vodě a druhý na suchu. Což je kombinace vražedná," má jasno šéf unikátní technické památky. Také během čtvrtka provázel návštěvníky a sledoval, jak jde práce od ruky kovářům Kateřině a Jirkovi.

V sobotu se na okraji Dobříva koná Den kovářských technologií a příchozí si mohou starou hřídel prohlédnout hned za vchodem. Po počest letitého a věrného průvodce Václava Červenky byla pojmenována Červajzova hřídel!