Mínil, že by se měla přepsat historie. „Chci změnu zastupitelům navrhnout,“ uvedl.
Broj je od roku 1990 osmým oceněným. Prvním ze sedmi předcházejících se 24. 2. 1994 stal děkan Jaromír Rýzner, dlouho pro své přesvědčení předchozím režimem vězněný. Dále jsou to přímí osvoboditelé města, Američané William H. Amling, Roy E. Pickel, Francis V. Howell a Louie Garner. Pocty se dočkali 18. 4. 1995. Předposledním byl 3. 3. 1998 hokejista Jaroslav Špaček. Až do tohoto týdne poslední „novodobé“ čestné občanství obdržela 7. 5. 2002 Zdenka Fantlová. Prošla několika kon– centračními tábory a podala o tom i literární svědectví.
Rovněž před rokem 1990 ale město čestná občanství udělovalo. Prvním jeho historicky známým nositelem byl 1. 8. 1840 jmenovaný František Xaverius Legler, purkmistr Rokycan. „Ovšem do vzniku Československa v roce 1918 se udělovalo čestné měšťanství, až poté se změnilo na čestné občanství,“ sdělil mluvčí MěÚ Jan Engler. „Čestné měšťanství obdrželo devatenáct osobností, od roku 1919 do roku 1970 bylo čestné občanství uděleno dalším pětadvaceti osobám. Po roce 1990 je jich zatím osm,“ shrnul.
Podle knihy vydané k letošnímu 900. jubileu Rokycan, mezi čestné měšťany patří například přední český historiograf František Palacký, významný politik 19. století František Ladislav Rieger či Jan Anichober (v letech 1886 – 1919 starosta města).
K čestným občanům z období 1918 – 1970 se řadí místní rodák, poslanec říšské rady, spisovatel a žurnalista Adolf Srb, prezident Československé republiky Edvard Beneš a ministerský předseda Milan Hodža (oba 25. 3. 1938).
Ani udělování čestného občanství in memoriam není pro město novinkou. Třeba v květnu 1965, při 20. výročí os–vobození, bylo uděleno 16 lidem, kteří byli popraveni či zahynuli ve věznicích a koncentračních táborech. „Mezi nimi jsou také občané, kteří se zasloužili o zvelebení města – například Bohuslav Horák, Václav Gottlieb, František Černý, František Kotyza, Josef Tomášek, Josef Urban, Josef Slabý a František Racesberger,“ sdělil Engler.
Čestné občanství bylo uděleno rovněž Karlu Cejpovi, rokycanskému rodákovi a profesoru Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, o– všem i kapitánovi Genadiji Karpovi, který se podílel na osvobozování Československa.