Tématy jednání je podle něj například zpřístupnění okrajových částí újezdu veřejnosti, možné umístění amerického radaru, koordinace při tvorbě územního plánu, či případné kompenzace obcím za činnost nebo škody způsobené působením armády mimo území újezdu.

"Došli jsme k názoru, že bez koordinovaného postupu měst a obcí nejsme schopni dosáhnout v jednání s orgány státu takové výsledky, které by uspokojily občany a návštěvníky našich obcí a měst. To platí i naopak," tvrdí Nerad. Věří, že pokud se obce spojí, bude mít jejich hlas větší váhu než hlasy jednotlivých radnic.

Třináct obcí a měst na pomezí vojenského újezdu se sešlo poprvé loni v prosinci kvůli tehdy připravovanému zpřístupnění částí újezdu. Obce nesouhlasí s územím, které vojáci o víkendech veřejnosti nabízejí k turistice. Podle jejich mínění by se měla lidem otevřít daleko větší plocha. Armáda hodlá první zkušenosti vyhodnocovat. Nerad je přesvědčen, že už nyní jsou problémy a že armáda svůj postoj přehodnotí. "Desítky lidí jezdí na kolech v místech, kde by jezdit neměli, vůbec nerespektují značení cest," říká.

Do sdružení vstupuje osm obcí, další se budou podílet na činnosti sdružení zatím jako pozorovatelé. Kromě jednání o zpřístupnění vojenského újezdu chce Enkláva vstoupit s armádou do jednání například o případných kompenzacích za činnost armády - za omezení či přímo škody při vojenských cvičeních, nebo za hospodářskou činnost armády v lesích újezdu.

Obce chtějí s armádou hovořit například o vodních zdrojích a pramenech vody, nebo o kontrole kácení lesů a stavební činnosti, které mohou způsobit erozi. Obce jsou pak vystaveny většímu riziku zaplavení při silných srážkách, tvrdí Nerad. Enkláva chce s armádou více spolupracovat také v péči o životní prostředí, při akcích pro veřejnost, na budování poznávacích stezek, přípravě výstav či muzejních expozic.