Příbuzní o něm tvrdí, že si nepamatuje, co včera obědval, ale skvěle má zmapované příběhy, vzdálené několik desítek let. A Prokůpek to vlastně potvrdil sám: „V roce 1930 jsme vyrazili na Podkarpatskou Rus. Přesněji od Dukly po Jasinu a já si pamatuji na každý den výletu. Muselo nás jet alespoň šest, abychom získali slevu na železnici. Jako na dlani pak před námi běhali vlci, medvědi a výjimkou nebyl ve vzdáleném východním regionu ani rys.“

Skautskému hnutí zůstal věrný celý život, ačkoli to nebylo jednoduché. Zakázal je Hitler prostřednictvím K. H. Franka v roce 1940, po osvobození se skauti nelíbili Gottwaldovi a v roce 1970 ani Husákovi. „Přesto jsme se pořád scházeli a žili skautským způsobem,“ zdůraznil Prokůpek.

Těžko mu bylo v roce 1987, kdy chátrající skautský areál mocipáni z okresního výboru KSČ nechali zapálit. Naštěstí se o dva roky vše změnilo a díky 12 tisícům brigádnických hodin vznikly nové klubovny, v nichž se nyní scházejí stovky mladých lidí. Můžete se ostatně přesvědčit sami při výstavě, mapující devadesát let existence této složky. Vernisáž si nenechal ujít ani starosta Jan Baloun, který skautům přislíbil finanční pomoc.