Hned v den státního svátku zamířil na jih Rokycanska František Ungr z Kvaně s partou pomocníků, aby návštěvníkům přiblížili technologii našich předků. „Začínáme řezáním dřeva. Nejlepší býval buk, který ale z lesů téměř zmizel. Následuje stavba stojatého milíře s hořlavým základem ve formě klestí, hoblin a jeho obložení hlínou,“ popsal Ungr na pohled složitý proces. Kolem pátečního poledne došlo na zapálení včetně kontrolovaného hoření, které laici sledovali s trochou nedůvěry. po vypálení horní části se dřevěná stavba přirozeně snižovala a první zájemci si mohli osahat produkt. „Znalci podle kouře poznají, zda bude uhlí kvalitní. Ideální je zabarvení do modra. V takovém případě je dřevěné uhlí perfektní. Jde těžko lámat a minimálně černí ruku,“ dodal Koldušek, který počítal alespoň s deseti kolečky speciálního topiva.

Zdroj: Václav Havránek

Dřevěné uhlí bylo v minulosti užívané ve vysokých pecích na zpracování železa. Ke konci 16. století vyrostla v Čechách první, a to ve Strašicích. pár let na to už nastal boom staveb vysokých pecí. Vznikly v Dobřívě, Holoubkově, Staré a Nové Huti, atd. Uhlířina se tak stala populárním oborem a pokud v Brdech narazíte na stovky urovnaných plošinek oválného tvaru, vězte, že jde o prostor po milířích.