Přiznejme si, že ve víru volebního hodnocení si málokdo z nás vzpomněl na mnichovský diktát čtyř tehdejších mocností z 30. září 1938. „To už ale byla československá armáda v plné zbroji. Nejprve při částečné květnové mobilizaci a pak při všeobecné v září, kdy vláda Jana Syrového reagovala na situaci v pohraničí se stále častějšími provokacemi stoupenců Konráda Heinleina,“ shrnul události před 84 lety zakladatel unikátního areálu František Koch. Pozval ke stovce příslušníků klubů vojenské historie i své kolegy, kteří nadšeným návštěvníkům zprostředkovali nejen boj o hraniční čáru.

Zdroj: Václav Havránek

Ve scénáři byla jako první beseda s Milanem Jenčíkem. Odborníkem na předválečná opevnění a autorem publikace Plzeňská čára. Zároveň odstartovala interaktivní soutěž pro děti: „Mohly si po splnění úkolů měnit peníze z období před II. světovou válkou za drobné dárky,“ uvedla za pořadatele Radka Vávrová. Před zraky stovek lidí se pak představila perfektně udržovaná technika, pochodovali zkušení vojáci i nováčci a přítomné nadchla první skeč s názvem Nepokoje v pohraničí.

Na místě zasahovali profesionálové z Rokycan i dobrovolníci z Mirošova
Řidič musel od Dobříva do nemocnice

Muži i ženy v dobových uniformách a kostýmech vzápětí předvedli, jak ukázněný průběh mělo povolání 1,3 milionu mužů do zbraně. Dámy jim napekly buchty a dorpovázely je k pomyslné hranici. Zde už se však srocovaly bojůvky nacistických stoupenců. „V dokonalých převlecích a se zdviženou pravicí. Pozdravem, z něhož jde ještě dnes strach. Přijeli jsme se podívat z Holýšova a je to skutečně famózní akce,“ přiznal pan Libor. Bitva o četnickou stanici s množstvím pyrotechniky, to bylo skutečné finále projektu. Po úspěšné obraně československých obránců následovalo defilé promoklých vojáků a obě části kdysi společné hymny. Vždyť se vlastně psal rok 1938…

Dodejme, že mohutnou akci podpořilo ministerstvo obrany a město Rokycany.