„Nyní chceme zjistit, odkud sem kočka divoká dorazila, proto se zaměřujeme na získání materiálu pro analýzu DNA. K tomu se hodí například srst či zbytky trusu,“ vysvětlil Karel Lankaš z AOPK ČR.

Podle něj má šelma na Křivoklátsku vhodné podmínky k životu, protože jsou v regionu listnaté a smíšené lesy v různém stadiu vývoje, s bujným podrostem, členitým terénem se skalními výchozy a množstvím mrtvého dřeva. „Její výskyt by byl potvrzením výjimečných hodnot tohoto území,“ doplnil Lankaš.

Na Křivoklátsku provádějí zoologové AOPK ČR Karel Lankaš a Josef Jedlička intenzivní monitoring šelem prostřednictvím fotopastí a sledováním pobytových stop již více než tři roky. Spolupracují přitom s experty Jiřím Sochorem a Vladimírem Čechem, kteří výskyt kočky divoké sledují na Doupovsku, a s pracovníky lesnických organizací působících v oblasti Křivoklátska. Cílem je zjistit rozsah výskytu druhu v oblasti.

Takhle hrad uvidíte z přístupové cesty
Nejmenší královský hrad. Jenčov byl loveckou chatou krále železného a zlatého

Kočka divoká je aktivní především v noci, velkou část dne tráví odpočinkem a potřebuje tedy dostatek vhodných úkrytů. Limitujícím faktorem je pro ni výška a délka trvání sněhové pokrývky, proto v zimě často sestupuje do nižších poloh pod trvalý výskyt sněhu. Podle odborníků ji ohrožují střety s auty a křížení s kočkou domácí, protože mnohdy nenajde vhodný protějšek vlastního druhu. Kočka divoká je oproti těm domácím větší a zavalitější. Váží až osm kilogramů, délka těla i s ocasem může přesahovat u dospělých jedinců jeden metr, výška v kohoutku činí 30–40 cm.

Z české přírody vymizela kočka divoká někdy v průběhu 19. století. Důvodem mohla být přeměna lesů s intenzivním lesnickým hospodařením a lov. První novodobý doklad o jejím výskytu je z Krušných hor, kde byla ulovena v roce 1952. Poté až po roce 2000 byl i díky moderním metodám s využitím fotopastí její opětovný výskyt potvrzen na Šumavě, v Českém lese, Slavkovském lese a jiných lokalitách. Na Moravě se kočka divoká pravděpodobně trvale vzácně vyskytovala na česko-slovenském pomezí, nyní se objevuje častěji. K jednotlivým případům pozorování je však potřeba přistupovat obezřetně zejména proto, že se může křížit s kočkou domácí. Pro definitivní potvrzení výskytu se proto používají genetické rozbory trusu a srsti. I podle nich se zdá, že počty této šelmy skutečně rostou.