„Pár hodin předtím jsme ho odvezli domů z tréninku a za chvíli se to stalo. Ještě s námi oslavil patnáctku skupiny. Máme ji natočenou. Tam si ho člověk vždycky hodně silně vybaví a tady taky,“ uvedl Dalibor Neumaier. „Soud se nedořešil,, kauza je odložená. Ten, co mě připravil o bratra, za námi nepřijde,“ konstatovala Madgalena Baierová. „Člověk musí být silný, když tu potkává jeho otce, občas i jeho. Kdyby za námi přišel, tak nějak bychom vzali, že dospěl a po letech si všechno uvědomil. Necítím nenávist, spíše bolest a s tím se musíme naučit žít,“ dodala.

Slavíkova maminka Antonie Kellerová sdělila, že se vždycky moc těší na setkání s Harcíři. „I po deseti letech, které teď šestnáctého od synovy smrti uplynuly, přišli. Mohli by to už nechat být, ale oni se zastaví, zavzpomínají. Sleduji pořád činnost skupiny, byla jsem s nimi, když v létě slavili pětadvacet let. Zahřálo mě u srdíčka, že mě pozvali jako čestného hosta,“ řekla nám. Ještě doplnila, že kdyby člověk neměl přátele a známé, byl by život moc smutný.

„Když vám postupně lidé z rodiny odcházejí, poznáte to tím víc. Už mi zbyla jen dcera a vnučka,“ svěřila se. „Před tři čtvrtě rokem jsme se sem přistěhovali, maminka před dvěma lety přišla i o manžela, tak aby nebyla tak sama,“ informovala Magdalena.

„Moje maminka patří už dlouho mezi Harcíře, Teď s nimi jezdím i já se sestrou Eliškou. Václava si už moc nepamatujeme, ale akce kluků se účastníme,“ dozvěděli jsme se od Anežky Vaškové. „Je hezké, že nezapomínají na toho, který k nim patřil.“