V čase, kdy prudké letní lijáky a občas je provázející záplavy se stávají velice aktuálními, mnozí dění sledují se zájmem a povděkem. A nejen v nejbližším okolí. Snižuje se tím i hrozba vodou zalitého rokycanského náměstí a po něm se pohybujících loděk. Na obě operace jsme se ptali jednatele společnosti Holoubkovský rybník, s. r. o., Pavla Diviše. .

Práce jsou v plném proudu. Po výstavbě nového bezpečnostního přelivu je po spoustě úsilí konečně na řadě odbahňování…
Pokud jde o bezpečnostní přeliv, spolu s novým technickým zařízením pro vypouštění má především zajistit ochranu před povodněmi. Tentokrát už bez klasických stavidel a se skoro dvojnásobnou kapacitou. Vypouštění a regulace bude probíhat pomocí nové spodní výpusti – čapu, který se přesunul z hlavní hráze na vedlejší. Vyhnuli jsme se tak komplikacím s řešení provozu na silnici a pokládáním potrubí pod ní.

Rybník jste vypustili
v roce 2009. Na základě dřívějšího zjišťování informací o něm víme, že jste se už nejednou pokoušeli získat dotaci na odbahnění. Konečně se zdařilo?
Víte, mě zaráží ta degenerace vnímání dotací. Dotace nejsou nic jiného než peníze, které stát vybere a politickou vůlí přerozdělí podle toho, co se zrovna Bruselu hodí. Takový rybník, jako je Holoubkov, je ale – vzhledem k velikosti, poloze, záplavovému území nad ním i pod ním či dalšímu – něco jiného. Plní řadu funkcí. Většina z nich, a zrovna ty nejdůležitější, jsou funkce veřejné. Chov ryb je až to poslední. Nevěřili byste, jak je těžké někdy vysvětlovat, že fungování nebo nefungování Holoubkovského rybník může také při povodních na rokycanském náměstí znamenat 
o patnáct centimetrů vody méně či více. To v období sucha či normálního stavu nikoho nezajímá. A když přijde voda, tak se potom hledá viník. I otázka, jestli se dotaci zdařilo získat, naznačuje, že ji vnímáme jako loterii se státem s malým procentem úspěšnosti. To mě v případě péče o vodu děsí.

Více přímo v Deníku.