Deník na návštěvěZdroj: Deník

Rozloučení s mužem, který po roce 1989 výrazně ovlivnil dění na severu Rokycanska, se uskutečnilo v úzkém rodinném kruhu. Zádušní mše pak bude s ohledem na aktuální epidemickou situaci sloužena později.

Začátkem 19. století nechal dominantu místa posledního odpočinku postavit hrabě Kašpar Maria ze Šternberka, který proslul jako spoluzakladatel Národního muzea v Praze. „Po předcích zdědil zámek v sousední Březině. Je takřka na dohled a tohle místo se mu líbilo. Viděl sem ze zámku a naopak od hrobky zase na své majetky,“ vysvětluje matrikářka obce Marta Hricová.

Známému paleobotanikovi byla předpovězena církevní dráha, ovšem lákaly ho přírodní vědy. Vysazoval kolem zámku v Březině vzácné stromy dovezené z celého světa a zálibu našel také ve vzácných růžích. Zámku se díky tomu jeden čas říkalo Rosenberg. Růže jsou k vidění i před hrobkou. Každé léto tady nádherně rozkvetou a připomenou zálibu hraběte Kašpara Marii. U jeho hrobu jsou symbolicky umístěna zlomená geologická kladívka a část zkamenělé přesličky.

Ilustrační foto.
Znásilnil bezmocnou stařenku. Našel si teď další oběť?

V průčelí hrobky lze spatřit znak Šternberků, jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v Čechách. Osmihrotá zlatá hvězda v modrém poli je prý připomínkou Betlémské hvězdy, za kterou šli Tři králové. Právě to má být důkaz o stáří rodu. Hrobka je postavena v empírovém slohu a odpočívá tu pět členů rodu Šternberků. Dalších pět míst je zatím volných.

Za každého zde pohřbeného byla vysazena borovice. Dnes zůstaly jen tři, neboť jedna uschla a další musela být pokácena. ¨Je ale pravděpodobné, že Šternberkové borovice dosadí. V horní části stavby se nachází kaple určená k modlitbám, kam se v minulosti běžně o nedělích a svátcích chodívalo.