Kromě koronaviru se do situace dramaticky promítlo zdražení elektrické energie. Za dva roky o 25 procent.
Montérky vyměnil za uniformu zaměstnance bezpečnostní služby Zdeněk Havelka z Hrádku u Rokycan. „Je mi z toho hodně smutno, ale takový je život,“ tvrdí muž, který zasvětil produktivní věk továrně a kamarádi mu neřeknou jinak než Pačes. Musel vzít na vědomí útlum výroby v kdysi proslulých železárnách.
„Zastavili jsme hrubou válcovnu. Vstupní materiál, který jsme si sami vyráběli na ocelárně a ještě si ho předehřívali v peci, se už nevyplatilo vyrábět. S osmdesáti procenty výrobků jsme se nedostali do cenových kalkulací. Vše, co jsme si dříve sami vyválcovali a dál zpracovali, nyní nakupujeme. Částečně z Běloruska a pak z Ruska,“ uvedl mluvčí společnosti Z-Group Miroslav Slaný. Kvalita nakoupeného vstupního materiálu je podle něj dobrá, což platí i o zpracování. Na jedné tuně tak lze ušetřit zhruba pět tisíc korun.
Situace na světovém trhu je neúprosná. Kvůli ukončení výroby v ocelárně musela firma propustit několik zaměstnanců. Přímo ve válcovně jich končí deset, přičemž sedm dostalo výpověď a tři měli smlouvu na dobu určitou.
Nouzový stav způsobila kromě koronaviru ještě jedna skutečnost,a to dramatické zdražení elektrické energie: „Smutné je, že ani jeden politik se neumí ozvat proti zvýšení cen elektřiny v řádu miliard. Ale několik miliard na podporu fotovoltaiky se omílá pořád dokola. Bez jakékoliv znalosti základních skutečností o ekonomice společností, které provozují solární elektrárny,“ říká majitel hrádeckých železáren Zdeněk Zemek.
