Jeho první zastávkou se stal Postřekov, kde vznikly stovky snímků členů tamějšího národopisného souboru. „Věděl jsem, že to bude krásná práce. Ale chytla mě za srdce ještě víc, než jsem čekal,“ uvedl Šilha.

Přiznal, že měl obavy, zda ho lidé na Chodsku přijmou. „Když přijedete, řeknete, že jste z Prahy a chcete fotit kroje, vzbuzuje to pochyby. Zpočátku na mě místní koukali trochu nedůvěřivě, ale rychle jsme si padli do oka. Vzali si nápad za svůj a věnují mu spoustu volného času. Je to úžasné,“ pochvaloval si.

Tvůrčí tým tvoří kromě Šilhy ještě tři jeho kolegové. V postřekovské staré škole si vytvořili improvizovaný ateliér. „Za dva víkendy jsme pořídili na dva tisíce fotek, na kterých je asi dvě stě kombinací různých krojů. Jde o současné oděvy i ty, které už se nenosí. Portréty jsou stylizované a měly by připomínat malby ze sedmnáctého osmnáctého století,“ nastínil.

NESTYDÍ SE PŘED OBJEKTIVEM

Na snímcích jsou výhradně členové národopisného souboru. „Velmi rychle se pozná, jestli kroj umíte nosit, nebo ne. A to by se pak na výsledku odrazilo,“ vysvětlil Šilha. Navíc je podle něj výhoda, že Chodové jsou zvyklí vystupovat před lidmi. „Umí se tvářit. Dokážou přesně vystihnout, co potřebuji. Je to pro mě práce snů,“ doplnil.

Místní mu pomáhají shánět rekvizity nebo domlouvají prostory, v nichž se dá ještě fotit. „Lidé jsou tu neuvěřitelně vřelí a velmi pohostinní. Pořád nám něco nosí. Zatímco jinde, když fotografuji, jídlo nastříkají lakem na vlasy, aby vypadalo čerstvě, a nemůžu si ho pak dát, tady se neustále cpeme,“ smál se.

Primář dětského oddělení stanul před soudem. Zpovídá se ze smrti dítěte

Při práci okusil spoustu místních lahůdek a vyzkoušel i netradiční kombinace. „Netušil jsem, že lze třeba konzumovat teplý chodský koláč a pivo. Chlapi to tady jedí úplně normálně,“ divil se. Do Postřekova se vydá znovu na podzim, mezitím navštíví Mrákov.

OZÝVAJÍ SE DALŠÍ SOUBORY

Už teď vzbuzuje projekt velký ohlas a jeho autorovi se ozývají další soubory, jež se do něj chtějí připojit. „Chvilkami se děsím, do čeho jsem se to pustil,“ vtipkoval. Kromě výstavy, která se uskuteční letos v Domažlicích, chystá interaktivní knihu.

Její součástí budou fotografie s popisem českých krojů a příběhy, jež se k nim vážou. „Připravujeme i krátká videa ze zákulisí. K nim přidáme lidové písně, protože muzika k souborům neodmyslitelně patří a většina z nich ji nahrává. Písně a videa si čtenář přehraje v mobilu díky QR kódu, který v knize bude,“ sdělil muž, jehož předchozí práce mimo jiné vyšly v časopisech BBC Wildlife Magazine či National Geographic. V minulosti získal několik ocenění v soutěži Czech Press Photo nebo zlatou medaili v mezinárodním bienále v Norsku. „Cestuji už dvacet let. Viděl jsem, jak některá kultura a zvyky rychle odcházejí. O to víc obdivuji Chody. Jsou hrdí na své tradice a vzali si do hlavy, že je uchovají,“ uzavřel.