Iniciovali ho členové Československé obce legionářské, kteří si s dalšími hosty připomněli, že od narození nadporučíka Josefa Strankmüllera uplynulo právě 26. července 110 let. „Budoucí důstojník československé armády žil v tehdejší Plzeňské ulici číslo 18, kde měli rodiče obchod s potravinami. Absolvoval obecnou školu a poté gymnázium, kde maturoval v roce 1933,“ připomněl místostarosta Tomáš Rada. Všestranný sportovec byl aktivní v různých tělovýchovných organizacích a nastoupil do vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Před okupací působil jako poručík jezdectva ve Vysokém Mýtě. Po příchodu německých okupantů uprchl do zahraničí a sloužil v naší armádě ve Francii i Velké Británii. Absolvoval zde kurz pro výsadkáře ve Skotku. Krátce po jeho třicetinách si 12. srpna 1942 při cvičení poblíž jezera Morar zlomil nohu mezi kolenem a kotníkem. Proud ho strhl pod hladinu a utonul. Jeho strýc František Strankmüller byl dál jako významný zpravodajec činný v Londýně…

Zdroj: Deník/Václav Havránek

Nenápadná pamětní deska byla v ulici Míru odhalena před dvanácti lety. Zásluhu na tom měli nedávno zesnulá místostarostka Miluše Vykopalová, podnikatel Václav Zeithaml, Jan Engler a další aktivisté. Tehdejší náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar zmapoval strastiplnou Strankmūllerovu cestu do zahraničí: „Věrný vojenské přísaze dorazil přes Slovensko, Maďarsko, Francii a další státy do Velké Británie, aby tu v naší jednotce bojoval. Dostal se mezi dvě stě dvacet vojáků elitní skupiny Commandos, jež se v Severním Irsku připravovali na první vysazení paraskupin v Československu. Během výcviku, kvůli budoucí připravenosti výsadkářů značně krutého, však tragicky zahynul.“

Michael H. u Krajského soudu v Plzni.
Babičku dusil, dupal jí na hlavu a kopal do ní. Soud mu snížil trest o 3 roky