Hlavní autorkou publikace, zabývající se minulostí královského města, je ředitelka Státního okresního archivu Hana Hrachová. Spolupracovníky jsou (abecedně) David Borek, Aleš Česal, Dana Hradilová, Radka Křížková Červená a Václav Šťastný.

První písemná zmínka o dvorci Rokycany je v Kosmově kronice z roku 1110. Avšak osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie, až do doby kamenné. V majetku církve bylo město až do husitských válek. Následně připadly Rokycany rodu Švamberků, v jehož vlastnictví zůstaly téměř až do konce 15. století. Na královské město byly Rokycany povýšeny císařem Rudolfem II. V té době se zde dařilo obchodu a těžbě železa. Za třicetileté války patřily Rokycany k nejvíce poničeným českým městům. Další pohromou byly požáry v letech 1757 a 1784, které zničily středověký ráz města.
Ve čtyřicátých letech 19. století se opět zařadilo mezi nejvýstavnější a nejbohatší česká města. Slibný rozvoj města zastavila první světová válka. Rokycany jsou známé též jako město ležící na tzv. demarkační linii, která na konci druhé světové války oddělovala území osvobozené a kontrolované americkou a sovětskou armádou.

Publikaci vydalo nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny českých měst. Má 320 stran, je v pevné vazbě s přebalem a obsahuje barevné fotografie.