Poutavou formou, jíž nechyběla nadsázka, zpěvem, ale i slovem a obrazem přiblížila v letním kině posluchačům přiblížila historii Terešova.
O předvedení se postaralo 33 herců a komparsistů. Sklidili velké uznání a autor Aleš Březina byl spokojený. Dlouhé zkoušení, jemuž s místními věnoval víkendy, vyneslo úspěch. Napomohla tomu i videoprojekce v režii Leoše Mitáčka a dekorace vytvořené Jiřím Boudníkem. Ten měl ale i jinou roli - vytvořil návrh na znak obce.

„Rozhodli jsme představení znaku směřovat na oslavu výročí. Ale příprava zabrala už několik měsíců,” sdělil starosta Josef Mašek. „Chceme znak získat, aby se obec měla čím prezentovat, a tohle byla vhodná příležitost,” podotkla Jarmila Lužová. „Šlechtický rod tu žil, ale znak po nich nezbyl. Po 650 letech se nám zdál nejvyšší čas ho získat, a tak jsme oslovili architekta Boudníka,” dodala Dagmar Viletová. „Znám se s Alešem Březinou, pověděl mi o chystané kantátě a mě se zalíbila myšlenka, že místní píší další kapitoly historie své obce. Souhlasil jsem proto, když mě požádali o vytvoření návrhu znaku,” sdělil Boudník. Nastalo hledání v dobových pramenech, vymýšlení symboliky i předjednávání možností s heraldiky. „Vzniklo dvanáct návrhů. Na zatím vítězném štít znaku nakonec šikmo přetíná potok. Vpravo je na zlatém, v tomto případě žlutém poli, černý kohout pánů Kořenovských. V levém - stříbřitém - je potom tis červený. Lokalita totiž proslula jejich výskytem. „Sčítáním jsem došel k číslu 3400!” zdůraznil vzácnost lesák Tomáš Vileta.

„Teď je potřeba udělat definitivní podobu grafického návrhu a také jej převést do digitální. Pan architekt nám to přislíbil do čtrnácti dnů a potom táhneme se znakem dobývat Prahu,” sdělila k záměru Terešovských Lužová.