Tůně vznikly na bývalé protitankové střelnici Padrť. S rozlohou 670 metrů čtverečních a postavené na odvodňovacích kanálech. „Zpomalují odtok vody a pomohou jejímu zasakování do okolí,“ zdůrazňuje ředitel VLS Roman Vohradský. Státní podnik s Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) navázal na první část revitalizace vodního režimu kolem dvou největších brdských rybníků v roce 2020. Tehdy vzniklo osm tůní o rozloze 800 metrů čtverečních a meandry na odvodňovacím příkopu.

S budováním tůní za statisíce korun začaly VLS v roce 2018. Desítky jich vznikly v lesích u Strašic, Obecnice, Mirošova a v okolí Jinců. „Podmáčení okolních travních porostů přispívá k šíření chráněných vlhkomilných organismů. Tůně jsou domovem všech obojživelníků, kteří do této oblasti patří, tedy tří druhů čolků a pěti druhů žab,“ vypočítává Bohumil Fišer z AOPK. V budoucnu by měly podle něj přibýt vlhkomilné druhy ptáků z řad bahňáků – bekasiny, chřástalové, ale také jeřábi. VLS dále vybudovaly pět větších vodních nádrží v lesní krajině a dále finišují se studií pramenných oblastí v Brdech. „V příštím roce spustíme revitalizaci vybraného prameniště v oblasti Voložného potoka pod vrchem Praha,“ říká šéf brdské divize VLS David Novotný.

Na území CHKO Brdy jsou zadány nové dvě studie, zaměřené na další možnosti opětovného zadržení vody v krajině. Budou klást důraz na místa, která byla dlouhodobě odvodňována. První z nich se zaměřuje na plochy, které nadměrně utužil pohyb lesní techniky při kůrovcové kalamitě. „Srážky jimi rychle odtékají z holiny pryč. Studie má za cíl navrhnout co nejjednodušší opatření, která na těchto místech znovu načechrají půdu a formou drobných louží a tůněk zpomalí odtok vody,“ doplňuje Fišer.

Druhá studie se zaměří na bývalé vojenské cvičiště na Předních Bahnech a Vlčí potok, kde jsou z minulosti úpravy, jež toto území odvodňují. „Vytipuje místa, jejichž úpravou nejsnáze docílíme zpomalení odtoku vody. Vzniknout by tu měly mokřadní biotopy, tůňky i nádržky s kolísající vodní hladinou. Plánuje se také úprava narovnaného a zahloubeného koryta Vlčího potoka,“ říká závěrem mluvčí VLS Jan Sotona.