„No konečně rostou, byla jsem v lese už několikrát na svých oblíbených místech, a pořád nic. Asi bylo moc sucho. Až teď se konečně zadařilo. Na Švihovsku a u Plzně. A co z hub udělám? Samozřejmě smaženici, ale popravdě největší radost mám z toho hledání a samozřejmě nacházení,“ směje se Alena.
Že houbařská sezona začala i na Plzeňsku, potvrzuje i známý plzeňský mykolog Zdeněk Hájek. Upozorňuje ale, že to neplatí pro celý kraj stejně. „Vůbec to není plošné, záleží na tom, jaké kde spadly místní deště v průběhu tropických dnů i nocí během července. Například Brdy jsou nyní na růst hub slabé. Na Šumavě jsou oblasti s hojnějším růstem hub, ale také místa, kde nenajdeme prakticky nic. Spíše jsou hlášeny hojnější nálezy, např. muchomůrky růžovky na Karlovarsku. Prospěly by pravidelnější deště, ne příliš velké kolísání teplot a už vůbec by nemělo být větrné počasí. Snad se situace zlepší s příchodem podzimních mlh,“ vysvětluje mykolog.
Ale i ve zmíněných Brdech lze najít místa, kde srdce houbaře zaplesá. „Byla jsem s kamarádem na dvoudenní túře po Brdech a jen tak u cesty v trávě a v mechu jsme viděli hřiby, poddubáky a klouzky. Při návratu jsme si hříbky nasbírali do tašky a večer jsme si pochutnali na smaženici. Přesné místo neprozradím, ještě se tam chci jednou vypravit i s košíkem,“ pomrkává spiklenecky čtyřicetiletá Plzeňačka Klára.
Houbařský nález, který by mohl leckdo závidět, se podařil i kastelánovi chudenického zámku, který se vypravil na procházku se svým psem. „Venčil jsem psa na okraji lesa u Chudenic a když jsem viděl tu nadílku, vzal jsem krabici z auta a naplnil ji. Bylo to neuvěřitelné, houbařská sezona je tady,“ raduje se kastelán Ludvík Pouza. Přišel tak domů s nadílkou, o které sní mnozí houbaři, kteří stráví v lese hodiny a nepodaří se jim najít ani na polévku.
Ne všechny houby však můžou udělat houbařům, zvláště těm nezkušeným, radost. Každý rok se vyskytnou případy záměny těch jedlých za jedovaté.
„Z hlediska otrav hub si musíme dávat pozor na muchomůrky s tzv. kalichem smrti, tj. muchomůrku zelenou nebo bílou a také muchomůrku jízlivou, ta roste ve vyšších polohách hlavně na Šumavě. Neméně důležité je nezaměnit muchomůrku panterovou za muchomůrku růžovku. Po tomto druhu sice nenastávají smrtelné otravy, ale i tak jde o těžké případy. V poslední době se vyskytují hlavně na Moravě. Také bych velmi doporučil naučit se popis pavučince plyšového, po jehož požití nastává těžké poškození jater a ledvin, pokud nedojde přímo ke smrtelné otravě. A přitom jde o velmi hezkou houbu na pohled,“ varuje Zdeněk Hájek.
V případě, že si někdo není jistý svým nálezem, může navštívit houbařskou poradnu, která je otevřená každé pondělí od 16 do 18 hodin v budově Pedagogické fakulty na Klatovské třídě v Plzni. Ta bude plzeňským houbařům k dispozici až do poloviny listopadu.
