Dva miliony a sedm set tisíc stál zbirožské rybníkáře poslední velký útok malých a hbitých zlodějů zvaných kormoráni. Z osmdesáti procent se postarali třeba o vybrání Kařezského dolního rybníka.

„Slovili ho prakticky za nás, a to jsme násadu kaprů, candátů i marén do téhle vodní plochy třikrát dosazovali,“ rozhořčeně sdělil vedoucí Rybniční správy J. C. Mannsfelda Zbiroh Radek Jandera.

Také členové Českého rybářského svazu z Rokycan s kormorány mají špatné zkušenosti. Ti si zejména oblíbili plůdkový rybník Boreček a plundrují i přítok do Ejpovického jezera. „Na Borečku za předminulý rok byly jimi způsobené ztráty vyčíslené na šedesát tisíc, za minulý to ještě není uzavřené,“ informoval Karel Šmejkal. „Dopady jejich řádění pociťujeme těžce, ale zdokumentovat ho, je obtížné,“ dodal, Vysvětlil, že nejdříve přiletí tak tři až čtyři ptáci, zjistí co a jak a pak přivedou hejno. Ani tisícihlavé není prý výjimkou. „Jakmile se ale něco šustne, jejich hlídky dají avízo, a jsou všichni pryč,“ líčil Šmejkal.

V současnosti je sice většina vodních ploch zamrzlá, ale i u prosekaných prohlubní se tak kolem šesti ptáků krmívá. „Naštěstí teď nedělají velké nálety,“ konstatoval Jandera, „nejhorší jsou jara a podzimy, doby jejich tahů na hlavní hnízdiště na Třeboňsku a Hodonínsku,“ uvedl. Jinak kormoráni ale decimují české vody už celoročně. Pokud jde o region, více se zdržují ve třech lokalitách u Berounky a odtud vyrážejí za potravou.

„Udivuje nás přístup krajského životního prostředí, které doporučuje jako obranu před nimi plašení. Na sportovních vodách je nesmíte likvidovat. Jak k tomu ale přijdou druhy zde odjakživa žijící, že je ničí? A to i vzácné druhy, třeba pstruh potoční či chráněná vranka,“ upozorňoval Šmejkal.

Rybáři z Rokycan také k doporučenému plašení dodávají, že když hodující se hejno jejich kolegové vyplaší v Plzni, kormoráni vyzvrátí, co sežrali a zamíří na zdejší revíry znovu se nacpávat. Zkonzumují půl kila ryb denně, takže chovné rybníky snadno vyplení,“ zdůraznili. Podle Šmejkala kormorán pod vodou uplave až deset metrů, takže se klidně i teď vrhnou za kořistí vysekanými otvory pod led.

„Menší rybu buď odnesou, nebo jí z těla vytrhnou kus masa. Ta pak stejně na poškození a zaplísnění, které se jí v těle usadí, hyne,“ objasnil Jandera.
Chovatelům se ale uhradí pouze ztráty způsobené na násadě. To, že ve finále mají menším zisky, protože chybí dorostlé kusy, které by prodali, už jim nikdo nezohlední.