Nejvýrazněji dali o sobě vědět budoucí kuchaři a číšníci, protože jejich pokrmy provoněly areál. „Připravujeme holandský řízek s bramborou kaší,“ sdělila Rozálie Dudášová. Klasickou výuku přivítala, neboť na dálku to přece jen nebylo to pravé. Kluci a děvčata dostávali domácí úkoly, spočívající v přípravě jídel a zpětné vazby. Tedy výrobními postupy, testy z gastronomie, případně i vyfotografováním vlastní produkce. „Jenže neznáme finanční možnosti v rodinách, takže jsme zvažovali, jaká masa zvolit. Nejčastěji to bylo kuřecí, případně vepřové a k tomu přílohy ve formě těstovin, knedlíků či brambor,“ uvedla zástupkyně ředitelky pro praktickou výuku Dagmar Kfelířová.

Vytáhlý druhák Antonín Bauer měl slzy v očích. Nikoliv z radosti nad návratem ke sporáku, ale dostal za úkol nastrouhat křen. „Praxi absolvuji ve Zbiroze na zámku. Zatím to ale nejde,“ krčil rameny. Jeho kolegyně se zdokonalují v Rokycanech, Břasích a dalších restauracích. Kuchaři stráví přípravou jídel tři dny a zbývající dva jsou vyhrazené číšnickému řemeslu. S tím, že neuniknou během týdne dvojímu autogennímu testování. Tentokrát ale s vidinou, že on-line výuka je nahrazena tolik potřebnou praxí.

Do sousedních dílen se vraceli budoucí automechanici, obráběči kovů, obsluhy CNC strojů nebo zámečníci.