„Vzpomínám si na vyprávění svého dědy, který v den této události seděl v rokycanské hospodě U černého koně, když se ozvaly hlasy lidí, že městem projíždí Frank! Zpráva se rychle dostala i k všudypřítomným americkým vojákům, kteří rychle naskákali do džípu a Frankovu kolonu začali stíhat,“ popsal J. Machar.

O útěku K. H. Franka už však byla předem informována rokycanská četnická stanice, která vyslala ozbrojenou hlídku na křižovatku u Městských jatek, výpadovku na Plzeň, která Frankovu kolonu zastavila. Jeden z členů Frankovy osobní ochranky se prý zeptal: „Soll ich kämpfen?“ (Mám bojovat?), ale unavený Frank rezignovaně odvětil: „Nein, fahren Sie weiter nach Pilsen!“ (Ne, pokračujte dál na Plzeň!), to už ale na něj mířily hlavně pušek a samopalů českých četníků a amerických vojáků.

Frank byl poté odvlečen na Rokycanské náměstí (dnes Masarykovo), kde už na něj čekaly kameny a plivance rozhořčených Čechů.

Vzpomínkový akt u památníku Díky, Ameriko! zakončil v pondělí večer letošní Slavnosti Svobody v Plzni.
OBRAZEM: Slavnosti svobody uzavřel vzpomínkový akt Díky, Ameriko!

Jelikož se jednalo o významného válečného zločince, uchránili jej americké jednotky před zlynčováním. Poté byl Frank převezen do Plzně a následovalo uvěznění v Pankrácké věznici, kde byl v roce 1946 na základě rozsudku českého soudu popraven za válečné zločiny.

Tragickému osudu neunikla ani Frankova pozůstalost. Přívěs s jeho osobními věcmi, včetně jeho parádní uniformy, byl odvlečen na zahradu jednoho rokycanského domu, kde měli Američané velitelství. Zde tyto věci zůstaly i po válce. Majitelka domu tehdy věci nabídla muzeu, které však o ně neprojevilo zájem a jelikož se do oděvů dali moli a myši, byly nakonec vyhozeny.

Předání vlajky v konvoji při Slavnostech svobody.
Nacistická vlajka zničila naše úsilí, zlobí se účastníci Konvoje svobody

Fotogalerie ilustruje události z května 1945 v Rokycanech, zejména nekonečné proudy německých uprchlíků, které po překročení demarkační linie v Borku u Rokycan směřovaly do nedalekého zajateckého tábora. Zde ještě jedna vzpomínka na vyprávění jednoho místního starousedlíka, pana Cinka: „Seděl jsem u městských lázní, které stávaly u městem protékajícího Padrťského potoku a sledoval kolem proudící kolony německých vojáků. Projížděly okolo americké ozbrojené hlídky, která odebírala všem Němcům pušky. Americký voják uchopil každou za hlaveň, mohutným úderem o zem ji rozlomil a odhodil do potoka. Ten byl po chvíli plný zničených zbraní.“

Rokycany byly osvobozeny 7. května 1945, kdy do města poprvé přijeli američtí vojáci. Následně 9. května v dopoledních hodinách dorazili do Rokycan-Borku tankisté Rudé armády. Obě armády se setkaly ve východní části Rokycan na tzv. Demarkační linii.

Článek byl zpracován na základě použitých materiálů z webu detektorweb.cz a kampocesku.cz