O stejnou podporu usiluje i Hrádek. „Chceme čtyři kamery do centra – od školy až po ulici 1. máje. Ministerstvo ale změnilo podmínky, a tak si zřejmě projekt za 1,2 milionu korun zaplatíme ze svého. Bylo by dobré kamerový systém mít,“ říká starosta Jaroslav Perlík, podle kterého by systém zajistil větší bezpečí ve městě.

Podle velitele rokycanských strážníků Petra Wohlmutha si už ale pachatelé přestupků v ulicích okresního města na kamery zvykli. Dokazují to každé sobotní a nedělní ráno v centru města pokácené odpadkové koše, popelnice i lavičky. „Lidem nevadí, že tu kamery jsou. V době jejich pořízení přestupkovost klesla, dnes znovu roste,“ myslí si Wohlmuth.

Přesto chce rokycanská radnice instalovat další kamery – v nejbližší době do dvou problematických lokalit – do ulice Pod Ohradou a do haly vlakového nádraží.

Záznamy z nich totiž denně využívá například ke zjištění dopravních přestupků. Během rušných pátečních a sobotních nocí pak s jejich pomocí sleduje stálá služba obě hlavní náměstí.

„Dokážeme tak v zárodku zabránit rvačkám. V poslední době jsme za pomoci kamery zamezili povalení dopravní značky,“ konstatuje Wohlmuth s tím, že strážníci měsíčně zjistí desítky dopravních přestupků a kolem dvacítky závažnějších událostí.

Může do záznamů, které uchovávají čtrnáct dní, nahlédnout někdo jiný než strážníci? „Poskytujeme je jedině státní policii. Obvodní odděleční a kriminální služba je využijí tak jednou do měsíce,“ tvrdí Wohlmuth.

Podle zástupce ředitele okresní policie Josefa Svobody pomáhá rokycanský kamerový systém zajistit situační prevenci, významné jsou i jako možný důkazní prostředek k dopadení a usvědčení pachatele.

„Kamery mohou některé pachatele od trestné činnosti odradit,“ uvádí Svoboda. Jaký mají význam pro prevenci a kolik možných pachatelů skutečně odradí, není ale možné podle policistů odhadnout. „Nelze však opomenout ani fakt, že kamera může nahradit fyzickou ostrahu. Policisté se pak mohou věnovat jiným částem města,“ sdělil Svoboda.