Rodák z Lipnice zvládl po absolvování devítiletky zemědělské učiliště v Křimicích. „Pak jsem točil volantem v zemědělském družstvu Pokrok Nezvěstice, které se posléze přejmenovalo na společnost Alimex. Ale to už mne bratr přemlouval, abych se dal k hasičům. Sloužil v Plzni a Rokycany zakládaly k 1. lednu 1988 okresní útvar Svazu požární ochrany,“ vzpomíná muž, který kdysi havraní barvu vlasů změnil na prošedivělý přeliv.

Ze staršího požárníka se hned v roce 1989 stal velitel čety s pěti lidmi. Sbor se ovšem postupně rozšiřoval, takže při posledním dnu služby se loučilo se šéfem sedmnáct ´podřízených´. „Já to ale tak dramaticky nebral. Byly pochopitelně chvíle, kdy jsem musel autoritu uplatnit, ovšem zpravidla šlo o kolegy, kteří se hasičské profesi upsali. Pyšný jsem ale na výchovu dvou Pepíků. Jílka a Neckáře, kteří nyní velí zbývajícím směnám. A staral jsem se o nástupce Milana Majera,“ říká rezolutně Kasl. Pikantní je, že jako obyvatel Hrádku jezdil k nejdramatičtějším událostem domů. Přesněji do areálu kdysi proslulých železáren, kde došlo před deseti lety k výbuchu v ocelárně nebo tu plameny zachvátil provozy tažírny a žíhárny. Daleko by to Luboš neměl ani k rozsáhlému požáru lesního porostu v Brdech. Jenže měl tehdy dovolenou a sledoval ničivý živel z balkonu. S vědomím, že jeho parta i sousední směny oheň zkrotí! Mezi množstvím úterních darů byl nepřehlédnutelný ten největší. Přední sklo Tatry, jímž Kasl proletěl při návratu z výjezdu do Strašic, kdy hasiče ohrozil mladý kaskadér
Velitel směny se loučil v Rokycanech po 33 letechSedmapadesátiletý profesionál rozhodně do starého železa nepatří. Ještě loni válčil za hokejovou Lipnici (v jedné lajně se synem) a fotbalu se věnoval v Příkosicích, Mirošově nebo Kakejcově. „Jednou jsem dostal červenou kartu na lavičce. Jenže ten rozhodčí to moc neuměl,“ usmívá se sportovec. Věnoval se taky nohejbalu a dnes sleduje, jak pohybově nadaná jsou tři vnoučata. S přibývajícími lety se ovšem ani Kaslovi nevyhnuly zdravotní trable. Zlobí ho kyčle a dalším důvodem předčasného odchodu je péče o maminku. „Hned ve středu ale vyrazím na úřad práce,“ tvrdí chlap, který do starého železa zkrátka nepatří.