Rodák z vesnice v katastru Břas tu vykoukl na svět v srpnu 1872 a jeho dílo připomíná pomník, odhalený na návsi za kapličkou svaté Barbory a svatého Floriána před čtyřmi lety.

„Letos ovšem uplynulo 150 let od jeho narození, takže jsme pietní akt pojali velkoryse,“ zdůrazňuje starosta obce Miroslav Kroc. Ve víkendovém odpoledni hovořil k více než stovce spoluobčanů i hostů a připomněl nejvýznamnější objevy slavného rodáka. Postavil v tehdejším Rakousku – Uhersku největší letadlo. Jenže mechanik ho bez jeho vědomí poškodil a zůstal pouze motor, který Ludvík daroval letci Evženu Čihákovi, bratranci Jana Kašpara. V roce 1915 badatel předal francouzské rozvědce vlastní plány na raketové torpédo. Zapojil se do odboje a zabýval se špionáží, konkrétně telefonními odposlechy rakouské armády. Na jaře 1918 objevil tajnou vládní linku Vídeň – Berlín. „Informace předával odbojové organizaci Mafie, která pod Masarykovým vedením usilovala o zřízení samostatného československého státu,“ doplňuje poznatky historik David Cajthaml.

Ilustrační snímek.
V Rokycanech kandiduje sedm subjektů

V roce 1928 se Očenášek proslavil prvními veřejnými raketovými pokusy a třeba v březnu 1930 vypustil osm raket do výšky 2000 metrů z pláně u hřiště SK Nusle nad Nuselským údolím. Realizoval se svými raketami několikakilometrové přelety mezi bývalými lomy poblíž Sázavy na Benešovsku a zkonstruoval člun s reaktivním pohonem i pokusy na Berounce.

Poslední pokusy rodáka z Kříší byly o padákovém systému. „Druhou světovou válku prožil v anonymitě a odmítl se podílet na zbrojním programu Třetí říše. Přesto vyvinul a vyzkoušel vlastní protitankovou střelu. Plány zaslal do Londýna, jenže během cesty se ztratily,“. dodává Kroc. V květnu 1945 byl Očenášek aktivním

účastníkem pražského povstání, aby v květnu 1945 byl vážně zraněn. O dva roky později ho prezident Beneš vyznamenal Československým válečným křížem, vzor 1939.

Setkání v centru Kříší se zúčastnil senior Antonín Pavelka z Moravy. Dovezl některé Očenáškovy vynálezy a diváci si je mohli v praxi vyzkoušet. Nechyběl ani kurátor sbírek letectví Národního technického muzea Michal Plavec nebo tvůrce pomníku Jan Buchar. Sochařka Eva Roučka z Břas pak vynálezce zvěčnila na jedné z desek, jimiž zachytila osobnosti regionu podél plotu firmy, produkující nátěrové hmoty.