Ukázalo se, že řadě lidí nevadí příliš zásadně návrh samotného koridoru pro budoucí silnici, který by měl obkroužit zamýšlené parcely pro 500 až 600 rodinných domů. Rokycany by tak podle architekta Tomáše Havrdy někdy v budoucnu mohly získat až dva tisíce obyvatel. „Někdo se ocitl před čarou a někdo za ní. Chápu, že je rozdíl mezi cenou šest korun za zemědělskou půdu a 300 korun za metr stavebního pozemku. Zájmy lidí se musí nějakým způsobem sladit,“ konstatoval po jednání místostarosta Jaroslav Mráz. Současní obyvatelé se zase obávají ztráty klidu, způsobeným dopravou.

Upozorňovali na to, že se podle nich územní koncept města často mění. Podle Antonína Fíka z odboru rozvoje města ale právě navrženou změnu iniciovali právě někteří občané.

Lidé argumentují také narušením současného krajinného rázu a znemožněním přístupu k lesu. V dokumentu, který se mezi nimi šíří, je rovněž zmínka o tom, že podle Rokycanského deníku z 21. 2. 2006 je předpokládaná průjezdnost novou komunikací 12 tisíc aut denně (Autorka tehdy citovala krajského radního Jaroše, který takto uvedl kapacitu průjezdnosti plánovaného obchvatu Rokycany – Kamenný Újezd – Hrádek, o silnici v koridoru nemluvil – pozn. red.).

„To je absudrní číslo. Účelem koridoru je vynechat v pozemcích místo pro cestu, kterou ale v nejbližších deseti letech určitě stavět nebudeme. Pokud by se lokalita skutečně zastavěla, bez vymezení koridoru pro obchvatovou obslužnou silnici by pak s uskutečněním její výstavby nastaly obrovské problémy,“ řekl Mráz s tím, že plánovat koridor nyní, když je na jeho místě pole, je schůdnější než pokud by ze zemědělské půdy vznikly například zahrady.

„Ta půda má své vlastníky. Pod koridorem stavět jde, nad ním ne, ačkoli se ta půda neobdělává,“ zlobil se jeden z majitelů pozemků pod polesím. „Každý by chtěl, aby koridor nebyl na jeho pozemku. Dejte to k sousedovi,“ glosoval dotazy účastníků setkání Mráz.

Další námitka byla podle něj patrně oprávněná. „Já to neprodám nikdy. Vy vedete koridor přes zkolaudované stavby, jde nám přímo přes hospodářské budovy. Návrhy děláte od zeleného stolu. Neprodám to, kdybyste se měli zbláznit,“ konstatoval jeden z diskutérů. „To může být chybička, kterou je třeba řešit,“ připustil místostarosta.

„O koridoru se můžeme bavit za deset let. Až tam domy budou,“ zlobili se lidé. „Co mám dělat, aby se o mých návrzích jednalo? Mám sbírat podpisy? Lobovat můžu kde? Řekněte nám nějaká jména.“ žádali.

Nyní projednávanou změnu územního plánu, kterou lze písemně připomínkovat do pátku 14. prosince, schválí zastupitelé podle Havrdy nejdříve ve druhé polovině příštího roku. „Pokud bude koridor schválen, bylo by správné, aby město dotčené pozemky vykoupilo,“ upozornil architekt.

Související článek: Lidé z Čiliny koridor nechtějí