Předseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS) navrhne totiž, aby byla tato slovní charakteristika žáků ze zákona vypuštěna.
Sami oslovení učitelé a ředitelé základních i středních škol to vítají. Hodnocení považují za zbytečnou práci, která neměla pro přijetí žáka k dalšímu studiu velkou váhu.

„Kdybychom je psali naposled, to bychom byli rádi. Děti sice sledujeme, dají se vypsat účasti na olympiádách a soutěžích, studijní předpoklady i další dovednosti, třeba v oblasti informačních technologií. Měli jsme k tomu jedno školení, samá teorie a dopadlo to podle hesla poraď si sám. Hodnocení je v době, kdy je na středních školách víc míst než možných studentů, zbytečné,“ řekla ředitelka hrádecké devítiletky Anna Valešová.

Jako papírování navíc hodnotí výstupní charakteristiku dětí také ředitelka rokycanské základní školy TGM Alena Halířová. „Dřív to bylo horší. Za komunistů museli učitelé dělat slohová cvičení, toto je tabulka. I tak je to ale pro vyučujícího zátěž. Stává se, že střední školy toto hodnocení nečtou,“ uvedla Halířová.

Také podle zkušeností její kolegyně z devítiletky v Mýtě, Jaroslavy Roučkové, střední školy hodnocení stejně neberou v potaz. „Vždycky jsme přemýšleli, jak hodnocení napsat, abychom žákovi neublížili,“ sdělila Roučková.

Možná právě proto mohou střední školy výstupní hodnocení považovat za subjektivní pohled třídního. „Kritériem pro přijetí jsou hlavně známky a průměry. Některá hodnocení jsem četla. Pokud je dítě aktivní, je snadné hodnotit. Ale i průměrný školák se může na střední škole změnit, protože se dostal k tomu, co jej skutečně zajímá,“ řekla zástupkyně ředitelky Gymnázia a SOŠ Rokycany Milada Mužíková.

Hodnocení by bylo dobré zrušit i podle vedoucí rokycanského pracoviště pedagogicko–psychologické poradny Květa Čapková. „Bez jednotných kritérií nemá smysl,“ konstatovala.

Poslanec Bartoš chce novelu předložit do konce letošního roku.