Horní jez je přitom důležitý pro dobřívský hamr a napájení tamního systému kanálů i pro zpomalení toku potoka. Zničení jezu u Hrádku vyřadilo z provozu tamní koupaliště. Neexistence dřívějšího přívodu vody také způsobuje, že vysychají hrádecké rybníky u Šmejkalů a u Krajana. Oba starostové proto hledají řešení.

Zatím se jim to nepodařilo. „Zkusíme ještě Regionální rozvojovou agenturu Plzeň. V regionálním operačním programu pro životní prostředí je totiž obnova vodních toků,“ řekl hrádecký starosta Jaroslav Perlík. Na to, jak vrátit vodu do soustavy v Hrádku, která se po povodních dostala minimálně metr nad koryto Klabavy, existují dvě varianty.

„Buď zmíněná dotace přes fondy Evropské unie nebo vlastní peníze. Projekt máme, ale potřebné dva miliony korun ne,“ uvedl Perlík s tím, že další otázkou je, zda vůbec obnovit vyschlé koupaliště.

Obnova horního jezu by byla ještě dražší. Podle dobřívského starosty Milana Kozlíka vyšly náklady, vyčíslené prozatím studií, na pět milionů. „Může to být víc,“ upozornil s tím, že dalším problémem je, že jezy nemají vlastníka. „Jez by zpomalil tok, zničený diletantskými zásahy před padesáti lety,“ dodal Kozlík.