Starostům, kteří se už obávali, že akce přesunuté z běžných dotačních titulů kvůli vládním odkladům neuskuteční, se ulevilo. „Akce jsme vytrhli z běžných programů a termíny utíkají. Vláda by měla dodržet slovo. Hranice vojenského újezdu se dají probírat dva roky, ale peníze potřebujeme hned. Chceme dělat vodovod,“ řekl například Jan Neoral z Trokavce.

„Prioritou je financování obecních akcí. Jakékoli další odklady by byly špatně,“ konstatoval její předseda a první náměstek ministra financí Ivan Fuksa s tím, že ministryně obrany má od září od vlády úkol řešit požadavky obcí spojené s vojenským újezdem.

„Dohodli jsme se na tom, že nebudeme finanční pomoc zatěžovat věcmi spojenými s vojenským prostorem,“ potvrdil náměstek plzeňského hejtmana Vladislav Vilímec. Také podle dalšího člena komise, rožmitálského starosty Josefa Vondráška, který v ní reprezentuje obce ze Středočeského kraje, je třeba, aby obce měly jistotu financování předložených projektů. „Budou se ale muset podílet 2,5 procenty,“ dodal.

„Mám obavy, aby to procento nebylo pro malé obce velký problém. Nelíbí se mi ani, že nám dali dva dny na předložení akcí a vláda má pro podrobný rozpočet termín do konce ledna. A zrovna Trokavec může mít problém s financováním,“ řekl strašický starosta Jiří Hahner.

Spálenopoříčský starosta Pavel Čížek podle svých slov na komisi pro odklad záležitostí spojených s vojenským prostorem ruku nezvedl. „Armáda s námi dlouho nejednala. Chtějí věci udržet tak, aby s prostorem nemuseli nic dělat. My jako obce jsme byli pod tlakem dvou dnů, ale odezva z ministerstva obrany je mizivá,“ zlobil se Čížek s tím, že armáda v demokratickém státě by měla být otevřená. „Aby neomezili své zájmy, radar skončí na okraji. Čekáme racionální přístup, ne zdůvodňování, proč zpřístupnění a vrácení historického majetku nejde,“ dodal Čížek.

Hahner pak podle dosavadních zkušeností čeká změny jen v rámci režimu vojenského újezdu. „Ministerstvo nebude chtít újezd trhat,“ řekl.