„Drtivá většina z nich je proti radaru. Už červnová anketa mně ale dala signál, že tento problém lidi moc nezajímá,“ řekl starosta Jiří Hahner (ODS).
Ještě v odpolední vánici takový výsledek zcela zřejmý nebyl. Během dvaceti minut mířily do hlasovací místnosti největšího okrsku s 1176 oprávněnými hlasovat desítky lidí. Každý, kterého Deník oslovil, se vyslovil proti základně.

„Radar tu nechci. Kdyby k něčemu došlo, byli bychom první na ráně. Chtěla bych, aby se vláda zajímala o názory obyčejných lidí. Na toto téma jsem si toho přečetla hodně a za svým názorem stojím,“ řekla např. Pavla Markó. Proti byli i Jiřina a Josef Boulovi. „Máme dvě děti, to není jen tak, mít takové zařízení za kopcem a přitahovat pozornost teroristů. Je to zbytečné. Amerika chce zvednou skomírající ekonomiku zbrojením,“ mínili manželé. V centrálním okrsku ale nakonec hlasovalo jen 370 lidí.

Předsedkyni přípravného výboru místního plebiscitu Marcelu Paulovou neplatný výsledek zklamal. „Ukazuje, že hlasovat nepřišli ani všichni z těch, kteří se podepsali pod petici, žádající referendum. Právě na základě těchto podpisů jsme vyhodnotili, že přijde dostatečný počet lidí,“ řekla Paulová s tím, že jsou možná unavení a mrzí je, že k věci neprošlo celostátní referendum.

„Nicméně oproti anketě se povedlo zapojit dalších deset procent lidí. Do rozhodnutí parlamentu není nic ztraceno, proto má smysl dál vyvíjet tlak,“ sdělila Paulová.

Radar poprvé odmítli v místním hlasování lidé v Trokavci, od té doby se uskutečnily v okolí vojenského prostoru desítky dalších místních plebiscitů. Z nich dosud pod zákonem stanovenou 50procentní účastí skončila referenda v Rožmitále a Bohutíně.