Armáda pozvala také ředitele hořovické divize Vojenských lesů a statků Martina Chytrého. Obce totiž trápí podle slov jejich představitelů místní cesty poškozené lesní technikou a další důsledky těžby dřeva. Chtějí také s armádou a lesáky spolupracovat při prevenci povodní.

„Bylo vidět, že připomínky znali. Nicméně se ukazuje, že by stálo za to obnovit Enklávu (zatím nezaložené sdružení obcí – pozn. aut.) vzhledem k životnímu prostředí a činnosti ve vojenském prostoru,“ řekl hrádecký starosta Jaroslav Perlík s tím, že nejdůležitější je, aby krajina skutečně dokázala zadržet vodu.

Také podle Chytrého by bylo lepší jednat s jedním partnerem než s mnoha obcemi. „Někdy je to ale problematické, je otázka, nakolik se cítí malé obce a větší města rovnocenné. Se sousedními obcemi řešíme problémy okamžitě, ale velká města se na nás neobracejí,“ sdělil Chytrý s tím, že například představa, že lesáci vyřeší povodně, je mylná.

„Některá opatření jsou připravována, ale tato jednání běží mimo nás,“ dodal. „Pro nás jsou nejdůležitější zdroje pitné vody, to je náš největší zájem,“ sdělil rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz, podle něhož je dobře, že účastníci společně pojmenovali problémy.

„Na schůzce nebyla naznačena žádná budoucnost, například další setkání, která by řešila konkrétní technické problémy po zpřístupnění – zvýšený výskyt odpadků, parkování turistů v obcích, vjezdy do prostoru, čtyřkolky,“ řekl místostarosta Strašic František Nerad, podle kterého by příště o problémech Brd a jejich okolí příště mělo jednat přímo ministerstvo a kraje.

„Územní plán velkého územního celku musí navazovat na územní plán újezdu. „Druhým krokem by mělo být společné ustavení Enklávy spolu s vojenským újezdem. Je o čem jednat: o hospodaření v lesích, cestách, historickém majetku i dalším zpřístupnění,“ dodal Nerad.

Právě historickému majetku obcí bylo věnováno minulý týden jednání zástupců ministerstva obrany se starosty z okolí vojenského újezdu.