Zámek ve Zbiroze si zvolili za dějiště dvoudenního zasedání ministři životního prostředí šesti evropských zemí. Kromě států Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) byli přizváni politici z Bulharska a Rumunska.

„Chtěli jsme někam kousek od Prahy a Zbiroh je ideální. Svým prostředím, zámeckou atmosférou a moji kolegové byli nadšeni,” uvedl tuzemský šéf resortu Tomáš Chalupa. Česká republika letos miniseskupení kvarteta sousedních států předsedá a pustila se do pěti okruhů aktuálních problémů.
Účastníci se shodli, že snížení emisí skleníkových plynů je nutné posuzovat s ohledem na ekonomiku jednotlivých zemí. Dnes je Evropská unie původcem dvanácti procent světové produkce skleníkových plynů. „Jsme přitom jediným kontinentem, kde se jejich množství snižuje,” zdůraznil Chalupa. Hovořilo se rovněž o postoji zemí před prosincovou konferenci, o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu nebo o problematice chráněných oblastí Natura 2000.

Samostatnou kapitolou budiž čistota ovzduší. Zástupci šesti zúčastněných států by mimo jiné chtěli vyjednat, aby v příštím plánovacím období EU mohly země získávat ekologické dotace na problémy, které je nejvíc pálí. „Ověřil jsem si, že každý stát je na tom trošku jinak. Nejde ani tak
o průmyslové vytápění jako
o domácnosti. Plně plynofikované státy mají jiné požadavky než třeba země ve středoevropském regionu,” uvedl ministr. Jedním z případů, na který by země V4, Rumunska a Bulharska chtěly v příštím plánovacím období vyjednat dotace, je například změna lokálních topenišť. To souvisí nejen s přesvědčováním a vzděláváním, ale i následným způsobem kontroly.

Znečištění ovzduší neekologickým vytápěním domácností trápí nejen Českou republiku, ale je vážným problémem také například v Bulharsku. Slovenský představitel pro změnu argumentoval potížemi kolem Košic a ideální není stav ani na území velkých dopravních uzlů. Například v Žilině nebo Banské Bystrici.