Pokud jde o cesty, jejich probádání hodně ztížila Stroussbergova přestavba zámku v devatenáctém století, kdy byly leckteré chodby i vstupy zapečetěné betonem. Byla ale naděje, že vyčištění studny napomůže odhalení různých skrytých tajemství, včetně toho ze druhé světové války. Jenže, po úsilovné práci, kdy v průběhu dvou let specialisté studnu komplikovaně zbavovali tun nánosů, náhle ve 105 metrech narazili ti, co ji čistili, na uměle vytvořenou železobetonovou přepážku. Mezitím ale ze sutin vysvobodili zbraně ze druhé světové války, ale také několik historických, a bedny s dokumenty jednotky SS, sídlící za války v zámku.

Nález falešného dna a štoly, jejíž vstup byl utěsněn bílým kaolinem, se stal vážným problémem, třebaže objevení přepážky majitel zámku Jaroslav Pácha od počátku prací očekával. „Proto na čistění studny také pracovali specialisté s proškolením na výbušniny,“ uvedl. Postupovali velmi opatrně a postupně sondovali, jak prostor vypadá. Mezi zpravodajci, kteří obsadili zámek po válce, se totiž tradovalo, že nacisté do studny cosi ukryli, a také že studna je zaminovaná. „Opatrnost specialistů je samozřejmá, válec studny vytesaný ve skále by totiž mohl zafungovat jako hlaveň děla a polovina zámku by se tak snadno ocitla na náměstí,“ je si vědom nebezpečí Pácha.

Ukázalo se, že tradované zvěsti kolem nacistů a studny mají přinejmenším pravdivý základ. Radarový průzkum totiž odhalil rovnoměrně rozmístěné kovové předměty. Experti jsou na více než devadesát procent přesvědčeni, že štola je jimi opravdu zaminovaná. To ale zároveň další postup výzkumných prací zatím blokuje. Co jednotka SS do štoly ukryla a proč přístup zaminovala, by ale už zanedlouho mohlo přestat být tajemstvím.

„Během léta a podzimu chceme nahlédnout pod přepážku. Nepůjde však o žádné práce, které by mohly ohrozit zámek nebo naše hosty,“ ujišťuje Pácha. „Zvolili jsme monitorování uzavřených prostor studny a štoly prostřednictvím speciálního radaru Loza, který rozpozná i složení věcí,“ prozradil.