„Museli jsme vybudovat nové mrazicí zařízení, jehož kapacita je šest osob. Důvodem jednak je, že zemřelých přibývá, a jednak, že když například člověk zemře s covidem a rodina je v karanténě, nemůže se udělat pohřeb po několika dnech, ale musí se čekat, než příbuzným skončí karanténa,“ uvedl majitel pohřební služby Miroslav Adámek, který upozornil, že zdaleka se neumírá jen na covid-19. Nárůst počtu mrtvých pociťují i další, například plzeňská kremační pec je teď v provozu i o svátcích či víkendech.

Na nudu si nemůže stěžovat ani hrobník z Rokycanska Milan Kučera. „Teď je práce tolik, že ji musím odmítat nebo pozůstalé žádat, aby počkali. Obřad musí počkat třeba osm dní,“ řekl Kučera, podle něhož více lidí umírá v tomto mj. chřipkovém období tradičně. Letos je to ale víc než vloni nebo předloni. „Práce nám přibylo i proto, že je větší zájem o pohřby do země. Je to i kvůli fámám, šířícím se mezi lidmi, třeba že se v kremaci pálí deset lidí najednou. To jsou ale nesmysly,“ uvedl hrobník.

COVID I SEBEVRAŽDY

Vyšší počet zemřelých zaznamenali v posledních týdnech ve Fakultní nemocnici Plzeň. Například ve 44. týdnu vzrostl oproti roku 2019 počet mrtvých o více než 100 procent , ve 45. týdnu se z loňských 35 zvýšil na letošních 56, ve 46. týdnu pak z 29 na 52. Jak uvedla mluvčí FN Gabriela Levorová, většina lidí v tomto období tam zemřela v souvislosti s covid-19.

Umírá se ale více i v domovech pro seniory, doma či jinde. Poměrně vysoký je také počet těch, kteří si v této nelehké době sáhnou na život dobrovolně. Sebevraždy jsou v poslední době hlášeny z celého Plzeňského kraje, jen pod vlakem zemřeli na přelomu října a listopadu čtyři lidé. Další se zastřelili, skočili z výšky…

Na zvýšený počet mrtvých musela reagovat Správa hřbitovů a krematoria města Plzně. „Náš denní průměr je patnáct, sedmnáct těl, teď je to cca pětadvacet, šestadvacet, takže jde o poměrně výrazný nárůst. Z tohoto důvodu nejsou kremace jen ve všední dny, ale od října jsou i v sobotu, neděli a o svátcích,“ vysvětlila ředitelka Správy Kateřina Šneberková. Dodala, že nicméně chladicí kapacity mají v Plzni dostatečné.

„I my pociťujeme vyšší počet zemřelých, je to zhruba o 20 až 30 procent. Ale máme výhodu v tom, že naše krematorium má velké prostory na uložení těl. Mámě dvě chladicí místnosti, které jich pojmou šedesát, plus mrazicí místnost na dlouhodobé uložení dalších pěti těl. Kromě toho máme dvě kremační pece, nejen tu novou, ale ještě i škodováckou, která má veškerá povolení pro provedení spalů,“ řekl Deníku Petr Pošefka, ředitel Technických služeb města Klatov, pod které spadá tamní Správa hřbitovů a krematoria. Doplnil, že Klatovští byli dokonce osloveni Karlovarským krajem, zda by mu nevypomohli s kremacemi, neboť tam už nemají kapacity.