Sedm let pracoval v Paříži. Poznal muslimy, tamější kulturu i to, jak dokáží být pobouření. Rokycanskému deníku se ozval muž, který má na středeční útok v centru francouzského města svůj názor.

Útočníci po jedenácté hodině dopoledně napadli redakci satirického časopisu. Dvanáct lidí bylo na místě nemilosrdně popraveno. Během útoků křičeli Allahu Akbar (Alláh je veliký) a vzývali chválu Proroku Mohamedovi. Toho časopis dlouhodobě zesměšňoval.

„Do Francie jsem jezdil jako řidič kamionu sedm let. Muslimové jsou velmi přátelští. Vozil jsem jim tam práci a mám mezi nimi i kamarády," svěřil se pan M. (jméno z pochopitelných důvodů uveřejnit nechtěl). „Vítají vás, pohostí, ale jak se dotknete něčeho, co odporuje jejich víře, nebo s něčím nesouhlasí, okamžitě se bouří a je zle," konstatoval. „Můžete je poprosit a oni rádi pomohou. O to víc, když jim za to něco dáte. Jsou to výborní kšeftmani. Když se jim to nelíbí, jsou rasističtí. Nebojí se šéfovi vynadat do negrů. Ameriku nenávidí a přejí jí smrt, a to zcela otevřeně. Nebo alespoň velké problémy. Jak se člověk dotkne, byť mě znali, něčeho, co se týká jich, okamžitě kamenná tvář a ze zřejmě nekompromisního přístupu a pohledu ve tváři víte, že je zle a jsou schopni všeho," konstatoval. „Jednou jsem muslima požádal, aby mě a přítelkyni odvezl do centra Paříže. Žádný problém. Poradil, ukázal, byl čistě oblečený. Dokonce nás pozval na oběd. Tentýž člověk dokáže být ale také velmi nepříjemný. Z ničeho a nikoho nemají strach. A to bylo samozřejmě vidět na útocích, které se staly ve středu. Zažil jsem i problém a chvilku jsem se docela bál. Okamžitě se příjemnost změní v nenávist a odhodlání vyřešit vše okamžitě," uzavřel.

Krvavý útok, který se odehrál v Paříži, otřásl celým světem. Francouzská policie rozvinula rozsáhlé pátrání.