S odchodem raketového vojska z města po sametové revoluci tu náhle bylo území, pro které se hledalo smysluplné využití. Hozenou rukavici uchopil František Koch a s několika nadšenci začal pečovat o areál, jež je dnes největším nestátním zařízením svého druhu v České republice. Šlo nejen o stavební úpravy, ale také o budoucí zaměření muzea. Takže šikulové doslova na koleně dávali dohromady stroje, které by jinak skončily roztavené v pecích. A výsledek? Dnešních dvě stě kusů pojízdné techniky, vystupující v desítkách filmů a seriálů. Kromě toho jsou v interiérech budov instalované atraktivní výstavy se vztahem k Rokycansku.

Pětadvacáté narozeniny slaví muzeum na demarkační čáře v té nejlepší kondici. K virtuálnímu dortu pro dobrovolníky, kteří se areálu upsali, zbývá jen popřát množství dalších nápadů a projektů.

Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová míří do Volduch, v Rokycanech si vychutnají vínobraní