Spousta firem se chytila příležitosti díky nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů.

Nabízejí starostům audity připravenosti na GDPR, školení a různá bezpečností opatření. Straší vysokými pokutami a z obecních pokladen chtějí vytáhnout i stovky tisíc korun za vstupní analýzu dat a další tisíce pak každý měsíc za práci externího zmocněnce, který bude data hlídat.

CELKEM STOVKY TISÍC

„Nabídek v souvislosti s přípravou na GDPR chodí i pět denně,“ potvrzuje například tajemník Městského úřadu Zbiroh Pavel Vlček s tím, že ve Zbirohu už mají jasno. GDPR služby zajistí společnost, která městu spravuje webové stránky. Rokycany zatím firmu vybírají.

Menší obce jako Kornatice nebo Týček využijí sdružení místních samospráv. „To nám ochranu dat zajistí levněji. Vstupní analýza vyjde na deset tisíc a měsíčně budeme za správu dávat sedm set. Od soukromé firmy by to bylo 40 000 a dva 2500 měsíčně,“ prozradil kornatický starosta Jindřich Šustr. V Týčku se pro jistotu zastupitelé ještě připojišťují.

Města zaplatí ještě mnohem víc. Zbiroh vyjde analýza dat z úřadu, školy, školky a umělecké školy celkem na 220 tisíc korun. Pověřenec, který má za úkol monitorovat, jak moc jsou pravidla dodržována, má provádět interní audity, školit pracovníky a řídit interní ochranu dat, dostane celkem 25 tisíc měsíčně.

NĚKTEŘÍ PLATIT NEHODLAJÍ

Každý si ale s květnovým nástupem evropské směrnice starosti nedělá. „Já na to kašlu zvysoka!“ říká starosta Němčovic Karel Ferschmann. Podle něj je GDPR jenom nafouknutá bublina.

„Je to jako když začal platit bodový systém. Druhý den jeli všichni čtyřicítkou i mezi vesnicemi, jako kdyby za každým stromem čekal policajt. Dneska bodový systém skoro nevnímají. Tento zákon měl mířil původně na firmy, které shromažďují osobní údaje, obchodují s telefonními seznamy a podobně,“ pokračuje Ferschmann s tím, že si neumí představit jak by GDPR fungovalo v praxi na malé vsi.

„Třeba bude soused slavit šedesátiny. Abych mu mohl popřát, musím mít jeho souhlas, že data použijeme. Máme vést evidenci o tom, kdo s tím pracuje a nakládá. Následně se musí informace vymazat. Co třeba kronikáři? Mají psát kroniku a pak ji vymazávat? Pak někdo přijde a řekne, že toho a toho se to netýká. Vyhlášky ještě nejsou, takže slavné GDPR vůbec řešit nebudu,“ konstatuje Ferschmann.

Podle něj vznikají zákony metodou pokus omyl a následně se novelizují. Pokut se Ferschmann nebojí. Nemají být pro obce tak vysoké, jak se říká. „A zadruhé bych si ji uděloval já sám sobě, pokud by mi to kontrolní úřad nařídil,“ dodává starosta.